Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pank

17. 03. 2013
0
0
1077

Krátká, asi zřejmě čtivá, ale pořád naivní a nafoukaná věc zachycující náladu jednoho léta a jednoho z dalších pokusů o osamostatnění se, nebo prostě jen jednoho z dalších útěků. Život bez domova, úvahy o nenávisti k okolnímu světu a vlastní výjimečnosti a skvělosti, láska neláska nebo stopování po republice. A kde je ten punk? Je to punk nebo to není punk? Kde se vlastně schovává punk. A co to znamená?
Je to jen reupload, odstranil jsem pár překlepů a změnil na konci jedno jméno, aby dávalo pokračování smysl. Vůl jsem ale stejně, protože jsem to v jedné větě přehlédl a jednou tam to jméno stejně je v původním znění. Nejsem na to nijak zvlášť hrdej, ale rád na to vzpomínám a myslím, že na první opravdovej pokus to není nejhorší. 

Celá kniha: http://uloz.to/xPhvzJ7/johnny-nasilnik-pank-pdf (55 stran, r. 2012)
 
Úryvky:
 
A já už měl plný kecky žvástů jako "tohle nesmíš," "tohle je norma, "tohle se dělá," "tohle bys měl" a "tohle musíš." Vím, jak to ve skutečnosti je s tím, když vám říkají: "Jdi si za svým snem. Buď takový, jaký jsi, jaký chceš být. Poslouchej hlas svého srdce." Nebo aspoň: "Buď upřímný. Dělej, co uznáš za vhodné." Když to totiž začnete dělat, všichni lomí rukama a jsou nešťastní z toho, kam se řítíte a co jejich milované dítě dělá se svým životem, nevděčník nevděčná. Potom se vás snaží převychovat, škola se spojí s rodinou a trestají vás a ukazují vám moc. A potom to vzdají a jen na vás ukazují, jako byste byli kus hovna. Tohle je ta naše demokracie, naše zlatý český ručičky, tohle je česká humanita a pacifismus, kterým říkám přizdisráčství a zaslepenost.
 
***
 
"Dvakrát zpáteční někam daleko," slyším svůj vychraptělý hlas.
Paní za přepážkou si poklepala na čelo a lidé kolem mě se pohoršeně dívali. Uznávám, v saku pokapaném bílou barvou s nápisem "nejsem punk, jsem já a nečum," na zádech a arabskou páskou s půlměsícem a hvězdou na rameni jsem ani tehdy nebyl adept na oblíbence úředníků. Naklonil jsem se blíž k půlkruhové díře ve skle, aby mě nebylo v čekárně tolik slyšet.
"Ne, promiňte, já si z vás nedělám srandu. Mám u sebe sedmsetpadesát korun a chtěl bych pro dva lidi skupinovou, co nejdál to jde. Mohla byste mi něco doporučit?"
Ženská na mě zírala, jak kdybych se tam zrovna propadl střechou. Zaraženě se zadívala do monitoru a začala něco cvakat. Pak se zastavila, vrhla po mě další zlostný pohled a pravila: "Mladíku, opravdu si zě mě neděláte legraci, že ne? Já na vás totiž nemám čas a máte…dost nestandatrní požadavky."
"Já jsem celej nestandartní," ucedil jsem a povzbudivě na ni mrknul. "Prosím, je to otázka…života a smrti?" Ptal jsem se spíš sám sebe, zvrátil jsem oči v sloup, otevřel hubu a přemýšlel. Nemohl jsem dojít stejně k ničemu jinému, že celá situace je stále divnější a že asi vypadám jako retard.
 
***
 
"Je to krásný. Nechápu, proč jsme doteď nejezdili stopem. Potkáš spousty lidí, dozvídáš se příběhy a přitom ani nevíš, jak se jmenujou. Někde tě vyhodí, poděkuješ a už se nikdy neuvidíte. Tohle je snad ta nejlepší věc, co jsem poznal, a je zadarmo," radoval jsem se.
"Počkej, za chvíli nás to přejde. Tady to moc nadějně nevypadá," zchladil mě Břit.
Sjezd na rušnou dálnici nebyl zrovna vymazlené místo na stopa. Nikdo nezastavil snad hodinu a my zmírali žízní. Břit navrhl, že bysme mohli najít obchoďák, jenž je vidět z dálnice, a utratit poslední prachy za sodovku. Plahočili jsme se do kopce a pak si jen na záchodě umyli obličej a natočili vodu.
Přesně to jsem měl na mysli. Jak může chutnat jedna vysomrovaná cigareta a voda z kohoutku!
 
***
 
Nádherně podstatu chlapství vystihl Clint Eastwood v Gran Torinu. "Jo, kurvy zdražily benzín a odtáhli mi auto do servisu, co teď asi tak mám dělat, a ty na mě nečum ty saláme italskej, seš fakt trouba, no do kundy a do prdele," ustaraný, pracovitý chlap. Neumím to. Být chvíli povrchní, být vulgární ne jako úchyl nebo jako romantik, ale jako pracant páchnoucí potem. Nemám tu schopnost bojovat a řešit problémy racionálně. Být víc jako lidé kolem. Nesrat na všechno. Být zmrd trochu jinak než jako školák, který doma krade bonbóny a svádí to na sestru.
 

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru