Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRetard na útěku
17. 03. 2013
0
0
784
Autor
Johnny Násilník
Těžko říct, o čem to je. Zažito a napsáno. Zavrhnuto a přepsáno. To, co se objevilo někdy po novém roce na netu jako "Chorá mysl" byla nebetyčná sračka. Psal jsem to věčně nalitej nebo jinak vyndanej, nápad seřadit to chaoticky byl pěkně blbej a celkově to bylo zmatený a o ničem. Tohle je verze, kde jsou sekšrtané zbytečné blbosti, přepsanej celej odfláknutej závěr, jsou tam dvě kapitoly navíc a zrhuba půlka je stejná, jen zbavená nelogičostí a kravin.Mám pocit, že je to dobrý, přestože je závěr možná až moc ukecanej a táhlej, je tam moc postav, pořád moc zbytečných detailů a některé kapitoly jsou mnohem horší než jiné.Jde o pokračování kratšího Panku a jmenuje se jinak, protože jsem slovo Pank vyplejtval už na první knížku.
Celá kniha: http://uloz.to/xdsjZRv/johnny-nasilnik-retard-na-uteku-pdf (107 stran, r. 2013)
Úryvky:
***
Na balkóně stojí pochybné existence, není jim rozumět, a když jo, jsou to taková klišé a takové braky… Hraje Kryl. Z toho bych se poblil. Zneužívat osobnost k téhle komedii.
Češi hýřící takovou xenofobií, že by si mohli na vlajku hrdě přišpendlit hákáč. Nezamlouvá se jim nikdo, kdo není bezbarvý a jednoduchý jako oni. Trest smrti pro toho, kdo není průměrný. Držet hubu a krok, schovat se do davu a učit děti od mala průměrnosti a vychcanému oportunismu, to jsou hesla téhle demonstrace.
Češi hrdí na svůj jazyk, ale kloudnou větu bez pravopisné chyby nenapíšou. Češi označující se za národ kohokoli. To jsou vaše zásluhy? Žije ve vás duch, žije ve vás odkaz kteréhokoli velikána? Jste romantičtí, chodíte pěšky po kraji a píšete básně, jako Mácha? Vždyť byste ho ukamenovali a rozmazávali v bulváru, kdyby se tu dneska objevil. Moc by vám mluvil do pohodlného života. Žije ve vás odkaz Husa? Jste ochotní za svoje myšlenky shořet na hranici? Odhodlali byste se vůbec stoupnout na balkón a něco kázat davu? Masarykovi taky nadávali do velezrádců a židáků a on by se asi nenechal strhnout k nenávisti k menšinám, neposmíval by se Vientamcům a už vůbec by mu nevadili, "protože přijedou, makaj a berou nám pracovní příležitosti." Bojujete snad za něco jako Žižka?
Je vaše zásluha zlatá medaile z olympiády, když jste seděli nad utopencema a pivem s cígem hubě v hospodě a trénovali u televize? Umíte vy hrát hokej? Nebo jen řvete ožralí dementní pokřiky na stadionu a nadáváte rozhodčímu do buzerantů? A který vynález jste světu dali vy, jak jste se zasloužili o dobré jméno své milované země vy? Co jste pro ni udělali, že jste tak hrdí?
***
"Ono to je ubohý. Něco roztřískat. To jediný, co dokážeš, je rozbít výlohu, protože se nudíš, zničit popelnice, protože máš vztek. Ve většině případů je to obyčejný vandalství. Ale někdy něco rozbiješ a potom jdou po tobě benga. Někdy chulpatej fotr, co to viděl z okna. Někdy se prostě věci tak semelou, že zažiješ něco neskutečnýho jen kvůli rozbitý telefonní budce. Napíšeš o tom song nebo povídku. Zapojíš to do svý osobnosti a k něčemu to je dobrý. To je kurva tvůrčí násilí."
"Takhle nad tim ale přece v tu chvíli nepřemejšlíš. Stejně, tohle násilí jako potřeba k něčemu patřit se mi nelíbí. Byl jsem vždycky sám za sebe."
"Já to taky nemám rád. Všechny ty subkultury, který se pak stanou navlas sobě podobný, vykradený a nicneříkající. Někdo se vždycky postaví a řekne: 'Naše generace je špatná! To, kam se ubírá muzika, je špatný!' Ničí všechno starý, pronáší plamenný projevy, zpívá a mlátí sebou ve zpoceným davu. Ale víš ty co? Pak ho začnou napodovat. Vznikne nějaká vlna. A on chcípne a jeho odkaz se začne vykládat a překládat. Stane se z toho skupina lidí, stane se z toho něco, z čeho by se tomu prvnímu mesiášovi chtělo blejt. Lidi to pak vezmou za svý a pošlapou původní myšlenku. Vlastně to nemá smysl."
***
"Já ti dám speed. Vždyť to je normální piko!" Právník se jenom uculuje.
***
Věci, o kterých se nemluví? Ale vždyť je to lidská přirozenost. Sex se přeceňuje. Je to prostě činnost, je to jako hrát fotbal, jezdit na kole, číst si, rýt v záhonku. Jen jsou k tomu potřeba dva. Pustit druhého nejhloubš do svého soukromí. Intimita. Nahota. Odhazování studu. A ten okamžik slastného orgasmu, opojné drogy, při které se cítíte nádherně, a přitom vůbec ne nepřirozeně jako na jiných drogách. Okamžik, při kterém člověk aspoň sekundu nemyslí vůbec na nic. Zbavit se té tíhy, inteligence a zbytečných věcí, které nosím v hlavě. Všechna zbytečná trápení způsobená přehnaným přemýšlením, na sekundu zmizí. Ta božská nevědomost pak ale z těla odpluje společně se spermatem a starosti zůstávají.
***
Poškrábaná záda a společné usínaní i probouzení se v měkkých peřinách a na rozložité vrzající posteli ale dávají zapomenout na nízké zvířecí pudy. Šukání? Kouření? Lízání? Honění? Nechutná jména, to, co každý chce, ale přitom jsou nejnádhernější věcí polibky na krku před usnutím. Kvůli nim ale vraždí, umírá a masturbuje jen málo lidí.
***
Najednou nám přeskočí. Začneme vyhazovat věci z okna. Strhneme záclonu, Ditovy přblblý filmy na dvd za dvacku, fixy, popelníky, nábytek. Sex, drogy a rokenrol letí z okna. Hulákáme, rozkopneme skříň a najdeme tam spoustu kakaa a mouky. Právník to všechno rozhazuje. Podlaha, stěny, počítač, stůl, Ditova postel. Všude je kakao a mouka. Chci zabodnout nůž do zdi, ale sjede mi ruka a ošklivě si pořežu ruku. Rozmatlávám si krev po ksichtě, pak s ní nakreslím hákáč na zeď a postříkám Ditovy obrázky.
Na chodbu uděláme kakaem obrovskou píču a obří hákovej kříž. Vždyť jsou to jenom symboly. A ty vás naserou. Právník někam zmizel, ženská z vrátnice mi domlouvá, abych to uklidil a šel spát. Stojím uprostřed té psychárny a chechtám se s krví na ksichtě. Potom si rozřežu břicho žiletkou, napíšu si tam "fuck you" a píšu na zeď Ditě: CHCÍPNI. Popíšu všechny stěny fixou, nenávistné a zmatené vzkazy. Guláš musí z hlavy ven. Zcovknul jsem se. Snažím se zabít, ale nejde mi to. Ale, vždyť se nechci zabíjet, z toho nic dobrýho nekouká.
Potom jdu bez trička s rozřezaným břichem do Tesca. I mě vyvedou. Na vrátnici matlám sklo krví, a dožaduju se cigaret. Nemáme. Jděte spát.