Měl jsem o tobě sen

Zase zlý jsem měl sen,
zkazil mi celý den.
To jsi přišla, přitulila ses,
a já tě objal.
Pak náhle vzdaluješ se,
ten okamžik mě dojal.

Volám, křičím tvé jméno,
ale ty už se nevrátíš,
nakonec se vdáli,
ke mě zády obracíš.

Probouzím se,
tváře mám vlhké,
v hlavě prázdno,
a rty vyschlé.

Teď myslím jen na to,
jak byla jsi se mnou.
Teď myslím jen na tu,
příjemnou vůni tvou.
Na tvůj úsměv a smích,
které schovávám za líh.

Ty jsi sice šťastná,
za to jsem rád.
Ale chci abys mě pochopila,
nebudu ti lhát.

Už je to rok,
co na tebe myslím,
co Thora o tvůj,
o tvůj návrat prosím.

Panáka ferneta,
zapijím ho vínem,
myšlenky pak zaplněné,
dívčím klínem.

Myšlenky na samotu,
zahnat jdou blbě,
že přijde štěstí,
lze věřit jen slabě.

Nikdy se už nevrátíš,
přesto, miluji tě stále.
Vzpomínám na společné chvíle,
v tanečním sále.

Rozloučení bylo nejtěžší,
ale těžké je to stále,
nic můj smutek neutěší,
toužit budu i dále.

Kdy dokážeš pochopit,
že to nebylo jen,
"mít rád",
žes byla můj sen?

Miloval jsem tě
a milovat budu,
a ať si ten tvůj,
na mě neotvírá hubu.

Dobře jsem ho viděl,
když na mě házel ksichty.
Tím ale vůbec nezmění,
jaké k tobě chovám city.