Opice

Čočka mýho oka 
zpoza okna
zřela svět 
nejeden by řek´
v nitru bytostí dříme květ
přirozenosti

v městský džungli
opice skáčou 

nezáviděníhodnou situací tápou 

souloží s vidinou

U Šedé Budoucnosti
tuší
že přežít je úděl těžší lehkosti
provazy s uzly
překážky pláčou
nikdo se nesměje
a přesto se žije absurdním tempem
životním stylem
odpadkem na chodníku

svobodu křičí opice
před cajty mlčí
nadřazená placka dokazuje
kdo klečí
nebo s fetem obchoduje
zanedbává péči
zevluje

na rohu
pod nohama citít je stoku
špíny 
zjevně čísti vrásčité spleeny
na tváři diskontu 
šustit stránky novin ke vzteku
clonit scénu
pro pěknou momentku?

Beton, gumy a smrad
lidé se mají v opice metamorfovat
Hanuman je opičí král
individuál...

Raděj býti bdělý
svým způsobem každý
je jedinečným
hávem tajnosti zahalený
hledá dávku cukru
co má najít, najde
co má se stát, nechť se stane

vánek sem zavane hvizd
do slepých míst švist
ševelí po plechových hranách
a komunikaci ruší šum rádia.

Vtom ozývá se pomóc
pod okny mi leží bezmocnost
a shluk opic okolo (jejich dost)
neváhám ukázat povinnost
tam kde válí se op
opilý - zhulený - sjetý - zbitý
nádech skrz nos
výdech z úst
abych vůbec přežil ten hnus.

Duše vymizí se společností
jakmile se neskloubí
v solidární společenství
který nepřehlíží druhých potřeby
ať jsou ambice odkryty
opicím to chce dodat stimulaci 
ať kopají kanály a sítě bez tísně
pod kapkami potu
ať znějí písně.