Vlaky

Vlaky

 

 

Jsme jako vlaky plující časem

Každý na své koleji těsně vedle sebe

Vidím tě blízko tak moc blízko

ale jsi moc daleko, abych se tě dotknul

vidím vítr ve tvých černých vlasech

ale rty jsou daleko, abych se jich dotknul

A křižovatka našich kolejí je v nedohlednu

Ani nevím, jestli vůbec existuje

 

Pořád slyším hluk těch strašných kolejí

Ten spalující kovový hluk mého svědomí

Do toho jen slabý hlas mého srdce

Poslouchej mne, neváhej, nesmíš ustoupit

Spaluješ mne plamenem, hoříš mi pod kůží

Ale mé svědomí utiší tyto emoce

Je to jako vír mých myšlenek a pocitů

Ve kterém se snažím najít směr

 

Mám rád, když cítím své jméno na tvých rtech

Mám rád to, jak mě svým pohledem vnímáš

Jak se mi točí hlava, když se usměješ

Jak se mi podlomí kolena, když mě vnímáš

Kam jen ty koleje vedou, kam nás svedou

Že jednou přestane hluk svědomí

Že dostaneme naši vysněnou šanci

Že budeme volní a přesto spolu

Doufám

Přeji si

Věřím

---