Igelitové hnízdo na stromě

Dobrej nápad. Jinak nic moc. Tentokrát.

zase se neubráním těm votravnejm asociacím, tentokrát takovej úryvek od In Public Ill...ale to je fakt dost mimoň když já si pod tou stezkou představuju cestu ke Třem borovičkám s buřtem v ruce.....:-) *!

...tady mi hodně vadí přeházený slovosled ve větách...zní to tak...uměle...proč by nebylo lepší to napsat přirozeně? Kráčela jsem jednou po stezce, byla ještě vlhká po ranním dešti, se svěšenou hlavou kroky počítám, když náhle před sebou vidím ležet na kameni mrtvé ptáče. Zastavila jsem se a slza mi stekla po tváři. Mé myšlenky se roztočily kolem smrti. Pak jsem vzhlédla vzhůru, a na stromě uviděla upravené hnízdo z igelitu. Ach, dobo krutá, ptáčeti zemřel domov...

Dík, kachni, ale jsem to já a takhle prostě píšu. Mě to umělé nepřipadá. Mě to připadá přirozené. Vysvětlení je jednoduché. Když mluvím, tak vždycky přeházeně. Někdy se do toho strašně zamotám. No a pak to lidem připadá umělé.

Mejdej!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Doufám, že to byl jen žert! Je to smutné, však raději zemřít než žít dál v igelitu současnosti. J.Bass

Tahle báseň se mi docela líbí, připadá mi to jako taková propagace Greenpeace a apel na svědomí lidstva. To nejsou ty důvody. Je to smutná básnička, taková momentka ze života....... za poslední řádek, ač trochu křečovitě slovosledně přeházený TIP

*!*

...