Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fejeton červnový, roku dvoutisícího třináctého

01. 06. 2013
0
0
268
Autor
fanadam

Fejeton  červnový, roku  dvoutisícího  třináctého

 

            Milý  strejdo  Archibalde, přeju  Ti  všechno  nejlepší, hodně  zdraví, spokojenosti, blablablabla……

            Tak  takhle  jsem  začal  škrábat  svoje  blahopřání  na  kýčovitou  pohlednici  s obligátními  růžičkami. Až  jsem  se  z toho  opotil,  křeč  mě  popadla  do  ruky  a  snad  i  do  mozku. Copak  takhle  se  projevuje  náruživý  psavec, (semtam) hýřící  originálními  nápady? Copak  nikdo  nevymyslí  něco  neobvyklého  a  hlavně  upřímného  a  ze  sebe? A  navíc….strejda  Archibald  je  člověk  samorostlý, neobyčejný  a  žádná  sranda  mu  není  cizí, proto  si  umouněné  a  tisíckrát  omílané  blahopřání  ani  nezaslouží. Pohlednici  jsem  zahodil, nachystal  dopisní  papír  a  začal:

        Milý  strejdo  Archibalde, ač  to  nikdo  obvykle  nahlas  neříká, narozeninové  blahopřání  je  podle  mně  houževnatý  zlozvyk, rozšířený  bohužel  po  celém  světě. Málokdo  si  to  zřejmě  uvědomuje, ale  už  sama  floskule  „blahopřání“  je  poněkud…ehm…eklhaft. Copak  normální  člověk  řekne  druhému, že  mu  přeje  blaho? Od  toho  aby  pak  měl  dva  dny  opuchlé  rty  a  chlupatý  jazyk. I  ustálená  sousloví, jako  například  „přání  všeho  nejlepšího, „hodně  zdraví“, „hodně  spokojenosti“, atakdále  atakdále….no  já  osobně  tohle  všechno  v duchu  přeji  svým blízkým  po  celý  rok, nejen  v onom  celkem  náhodném  dni, kdy  se  vykutáleli  na  svět (těm, které  naopak  moc  rád  nemám, podobné  věci  nepřeju  ani  na  Vánoce  či  na  Mláďátka).

            Takže  vyceněná  blahopřání  just  na  narozeniny, jsou  celkem  vzato  nemožným  klišé.  Jestli  člověk  bude  blažený  čili  nic, záleží přece z větší  části  na  něm  samotném  a  nikdo  jiný  by  mu  do  toho  neměl  žbrblat  letité  a  trapné  fráze. Přát  Ti  zdraví  je  přece  nesmysl, když  na  něj  nemám  žádný  vliv. Štěstí  a  spokojenost……stejná  blbost.To  sis  přece  vždycky  uměl  zařídit  sám. Mohl  bych  Ti  třeba  přát  fungl  nové  Porsche, pytlík  skleněnek  nebo  střechu  Bramag….ale  to  by  bylo  snad  lepší, kdybych ti  to  koupil  sám (no, na  ty  kuličky  bych  ještě  měl). Co  teda  vymyslet?  Mozkové  závity  se  mi  kroutí  jak  holky  u  tyče, vůle  se  brání  a  jazyk  chlupatí, protože  chtě  nechtě  zůstávám  až  po  uši  v tradičním….

            …. a  tak  Ti  milý  strejdo  Archibalde, přeju  všechno  nejlepší,……… ale  přece  něco! Když  už  ne  obsah, tak  aspoň  forma:

Šťastný  buď  a  veselý,

jako  čmelák  v jeteli.

Jako  koňýk  v luční  trávě,

tasemnice v p……


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru