lepidus activ - kapitola 20 - Mrautova politika

 

Mrautova politika

 

Ve Městě bylo všechno v nejlepším pořádku. Ačkoliv Mraut tvrdil opak, žádné reformy nebyly připraveny a on si nyní dal týden na to, aby provedl nejzákladnější opatření. Přestože vyvolení byli z domova již celé čtyřicet čtyři dny, požádal je, aby ještě pár týdnů setrvali; potřeboval jejich pomoc a hned prvního dne je poslal se čtyřmi služebními koníky pro Mistra. Měl sice k ruce spoustu disidentů, které, pokud stáli o to podílet se nadále na vzniku nového státu, rád nechal v rezidenci po svém boku, ale skutečně se spoléhal jen na některé, k nimž patřili i vyvolení, dále Iget, Streg, Retan a několik dalších velmi schopných jedinců.

Během nepřítomnosti vyvolených cestujících za Mistrem a také nepřítomnosti Mistra naplnila se rezidence snad až po okraj. Každou kancelář někdo dostal a nikdo v ní nebyl sám; někteří ze spolupracovníků žili přímo v rezidenci, jiní sem raději každého rána docházeli navracejíce se domů každý večer.

I věkový průměr osazenstva se pomalu zvyšoval, neboť někteří mladíci odešli a postupně přicházeli starší úředníci a další pomocníci.

******

Když dorazil Mistr, stal se Mrautovou velkou posilou, ale zároveň mu jasně řekl, že největší práce zůstane na Mrautovi a Mistr se stane jen jeho poradcem - nestojí totiž o žádnou formální pozici a už vůbec se nechce stát presidentem, jak mu to Mraut navrhoval.

Konečně, presidentem se krátce po Mistrově příjezdu prohlásil Mraut. Stanoví termín voleb na září příštího roku, do kdy on sám bude vládnout a bude mít právo schvalovat a měnit zákony, nakládat se státním majetkem i práva všech dalších složek budoucího demokratického státu. Do doby voleb nejenže se bude muset připravit kvalitní ústava a zajistit jistoty občanů, ale také bude třeba dát dohromady dobré politické strany zastupovaboší lid.

Finančních prostředků měl Mraut dostatek již z rezerv Lepidu activ, takže se nemusel bát, že by mu nezbyly peníze na důležité projekty. Od příštího měsíce se také dobrovolní pomocníci Mrautovy rezidence měli stát placenými zaměstnanci státu.

Kromě legislativy se Mraut ihned pustil i do zabezpečování sociálních jistot zejména pro obyvatele Města - začal řešit přístup podniků k zaměstnancům, aby se změnily pracovní doba, podmínky i platy; ohledně venkova naplánoval pro pozdější období projekty návratu obyvatel do vesnic i na samoty počítající s dotacemi na opravy nemovitostí a pořízení strojů, dobytka i jiných nutností. S tím vším souvisely i reformy daní a také dávek, které zatím vůbec neexistovaly. Investice však plynuly i do pomníků revoluce; byl postaven nový a lepší parlament místo toho zbořeného, opraveny a přizpůsobeny byly též radnice a budovy úřadů, z nichž některé sloužily za Lepidu activ ke zcela nevhodným účelům.

Mezi lidmi se začínaly opět rozvíjet obory tvůrčí činnosti a Mrautovým přímým přispěním také řemesla. Ve stáncích se daly zakoupit Mrautovy busty a uvažovalo se o tom, co umístit místo někdejšího sloupu na náměstí nesší název ,,Práce", nyní jíž oficiálně Prázdné. Panovalo všeobecně přesvědčení, že umístěna by sem měla být Mrautova socha, tento však zásadně nesouhlasil ani s tím, ani s přejmenováním náměstí na Mrautovo. Tvrdil, že náměstí by mělo zůstat prázdné a Prázdné, a sice na připomínku Lepidu activ. Nakonec se usoudilo, že bude vypsána architektonická soutěž a náměstí bylo ještě před zářijovými volbami překopáno a v novém jeho středu vyrostla a v den výročí revoluce byla odhalena abstraktní plastika oslavující revoluci a připomínající oběti Lepidu activ alespoň krátkým textem:

 

Procházející člověče, postůj a vzpomeň na ty,

kdo zaplatili životem za zlovůli Lepidu activ.

 

Postůj a vzpomeň také na ty,

kdo vrátili dobro tomuto světu

a neváhali tím riskovat své životy.

 

Postůj a vzpomeň na každého,

kdo se vzepřel totalitní moci,

nejvíce pak na toho, kdo byl zde,

na Prázdném náměstí, navždy

zavražděn.

 

Vzpomeň i na každého nevinného,

jehož Lepidus activ života zbavil.

 

Nezapomeň ani na revoluční den 23.9.1695

a buď vždy věrný vládě lidu,

která znamená ochranu nás všech.

 

ve Městě, 23. 9. 1696

 

Do voleb a odhalení pomníku však zatím zbývá necelý rok. Ve Městě se plánují renovační projekty, připravované a realizované reformy se mají výrazně dotknout všech existujících oborů a vlastně i těch, které za Lepidu activ ani nesměly existovat.

Bylo využito faktu, že hlavní, trhová, náměstí jsou ve Městě právě čtyři a tato byla pojmenována na oslavu živlů náměstí Země, Ohně, Vody a Vzduchu - bráno od řeky po směru hodinových ručiček. Opět byly vyhlášeny soutěže počítající s výstavbou několika tržnic a odsunutím obchodu pod střechy do hygieničtějšího a vhodnějšího prostředí. Realizace se tyto projekty měly dočkat až po volbách a sestavení nové vlády, protože nyní bylo dost jiných starostí, nicméně již teď byly z kamenů vytesány skulptury zobrazující v nadživotní velikosti vyvolené živlů s jejich atributy a zároveň znázorňující tyto živly v jejich největší síle. Celá náměstí pak navrhli a návrhy přizpůsobili tři zvítězivší architekti, a sochy byly za obrovské slávy odhaleny na prozatimním místě v zahradě presidentské rezidence, jež byla nyní zpřístupněna široké veřejnosti. Rezidence sama měla být v příštích letech přestavěna na presidentský palác s využitím současné stavby a zachováním jejích architektonických kvalit, aby však již tolik nepřipomínala padlý režim.

---