Úvaha o životě...

Já se tak nudím, to je ale pruda.

Co děláte vy, když na vás příjde nuda?

To já si řekl, že bych mohl nějakou báseň napsat.

No, ale jak na ni a kde ji zapsat?

 

První řádek a k tomu druhý v tu chvíli sedí.

Hned mi sestra přes rameno hledí.

,,To je dobrý" říká,

pro ni celkem klika, no ale když to říká...

 

Papír se mi pomalu plní

a už i verše mi docházejí.

Myšlenky se mi z toho hroutí a vlní,

i když celek vypadá příznivěji.

 

Už to mám, káp jsem na to.

Budu jednou básníkem.

Ať se táta klidně stane řezníkem.

To já si budu žít Bohémským životem.

Rád budu v trávě ulehat

a krásné ženy milovat.

Ó je to krásná představa,

ale ta zatím mlčky v povzdálí postává.

---