Přelom noci

Přec tato chvíle rychlejc plyne,
než tvrdá píle s jasným koncem.
Moci, dostaň se k ní!
Promyšlení, které nezdajíc se, hyne,
Tvá marná snaha tvoří randál,
v srdci Tvém již nezdajíc se,
stále proudí vášeň jistá, to vím.
To vím dozajista...
Nač marniti čas Tvých slz,
proč kaziti život Tvůj, můj skrz?
Tvrdá dřina, dlouhá míle,
možná tot donutí mne.
Jas očí, všech řek a jezer,
nevyrovnajíc se tvých mezer.
Poddej se svým myšlenkám a tvoř,
nebudeš-li zářit jménem svým, shoř!
Zanikneš-li pro účel klamný, radím Ti.
Shoř...
Uhořet v hlubině temné,
či utopit se v chladném pekle?
Toť jest sláva procházející se,
spolu s Tvým stínem jasným.
Jež je stále naříkavši:
"Prosím, zhasni...!"
Co dělat s mocným zraněním Tvé mysli,
když zrádný moment stále myslí.
Čekavši na zmatek vycházející z hlavy Tvé,
který již nikdo, nikdy nemine!