V tramvaji

V tramvaji...

Dnes jsem jel do práce tramvají. Byla by to jedna z těch nudných cest, kdy jen sedíte a koukáte ven, kdyby.... U Muzea přistoupila velmi načančaná starší paní, kdyby nebylo pět hodin ráno tak bych řekl že jde do divadla. Jenže záhy jsem poznal, že ona nejde do divadla, ale že se z divadla, tedy spíš z nějakého nočního flámu, vrací. Byla lehce pod parou jinak řečeno měla drobnou společenskou opičku. Asi bych si oné dámy vůbec nevšiml jenže ona si stoupla přímo k sedačce na které jsem si hověl já. Protože jsem slušně vychovaný vstal jsem a dámu jsem pustil sednout. Jenže dáma byla lehce mimo a než si stačila uvědomit že jí nabízím místo, sedačku obsadil ctihodný kmet který zrovna nastupoval. Pokud by se měl volit prezident republiky podle vzhledu, vystupování a oblečení, tento pán by to jistě vyhrál. Dámě to nebylo "recht" a začala, docela roztomile, žvatlat něco o tom že ona by si ráda sedla, protože není v kondici a že jí onen pán zasedl. Já jsem jen užasle zíral jak se tahle situace vyvine dál. Pokračování bylo zcela nečekané. Ctihodný kmet prohlásil že si má madam klidně sednout k němu na klín. Dáma ve velké večerní róbě poslechla a věřte nevěřte než jsme dojeli na Hlavní nádraží, pán pozval dámu na kávu a na kus řeči. Vystoupil jsem a přemýšlel jak bude jejich ranní setkání pokračovat. Napadlo mě několik variant, ale o tom psát nebudu, to ponechám na vaší ctěné fantazii. Takže vám přeji, abyste potkávali samé příjemné lidi a aby vás někdo pozval na kávu, i když právě nejste zrovna v kondici.

František