Vše je pryč

Vše je pryč

 

Už jsem na pokraji svých sil,

těžko ovládám tento život.

O tomhle asi nikdo nesnil,

já tady skončila jako idiot.

 

Všechno je šedivé a černé,

jak v zakouřené místnosti.

Jen vzpomínky jsou věrné,

a ve mně je mnoho zlosti.

 

Zdá se, že mě lidé opustili,

všichni se kamsi věčně ztrácí.

Na střepy přátelství rozbili,

a zpátky se už nevrací.

 

Zůstala jsem tady sama,

uzavřená se vzpomínkama.

Mluvím teď jen s váma,

vy čtyři pokojové zdi.

---