Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Výheň

20. 11. 2013

463

Autor

Son Robin

Mnohdy se stává, a mě docela často, že se v člověku zrodí z čista jasna a kdo ví odkud neutuchající a mučivý chtíč společně s hlubokým platonickým citem. Jejich snaha vydrat se na povrch je však neustále zatlačována zpět chladným rozumem a jeho (jak William Blake říkal) "důvody". Člověk pak často jedná zmateně a neuváženě a výheň která v něm hořela tak velkým žárem se... ale co už, více je skryto ve verších.

Věru, zvláštní je pocit v těle,
když slabá mysl dá průchod duši.
Potichu vře, i když rozum tuší,
že celistvost svojí v šanci dává.
Srdce chce vpřed, nejprv míň. Pak směle.
Však útěchy se mu nedostává.

Oči zastřené závojem z nití,
jenž utkán je ze snů a niterna.
Hledí do říše cizího bytí,
zří jenom věci co krásné se zdají,
skutečnost slepě odmítají
a pravda se halí do temna.

Tísíce podob má jedno slovo.
Jediná jiskra v oheň vzplane.
Hoří tak lačně, až často se stane,
že z důvodu jenž nám jsou nejasné.
Výheň v níž kdysi tálo olovo
v šedavý popel vyhasne.