Jsme šedí...

Barvy utajené v mlze,

do kloubů vkrádá se chlad,

na duši mráz, co zase

zmrazí vše, co bylo krásné.

Mlha pohltí i pohár vína,

jež ze stolu spadl,

ale na zem nedopadl.

Nutná dávka kofeinu,

má se změnit v motivaci,

hnací motor - rozbil se.

Co nás čeká - to nás leká,

leknutí však ztrácí se, 

spolu s touhou, láskou, tvorbou, 

je tu jenom vzdání se.

Bouře končí, sny se loučí,

mlhu rozeženem loučí s ohněm,

pekelným a nebo rajským,...

............................jednoduše řečeno - stojí to za lejno.