Vlasy

Míval jsem hlavu plnou vlasů,

marnivé prameny mé tmavé kadeře,

za zvuku tisíců prastarých kontrabasů

pleš teď pomalu klepe mi na dveře.

V poryvech větrů vlasy mi vlály,

všetečně tančily v mrznoucím oparu,

pod tvými dotyky častokrát tály,

vstříc plešatému nezdaru.

Vlasy jsem poztrácel v životě běhu,

osud mi utáhl své mocné otěže,

zbylé mé kadeře mají barvu sněhu,

zle je mi z té hanebné krádeže.