Tak pravila maska

Miluju tě pravěky

na druhý straně

a tady vůbec netušim

že tomu tak je

jen ta palčivá vzpomínka

ten záblesk pocitu

blaženého prolnutí

mě žene k hledání odpovědí

na otázky jež neznám

a zapomenuté výkřiky

stále neodbytněji

stále naléhavěji

kvílí své úpěnlivé melodie

a slévají se v zoufalství

z bezvýchodna

má maska

je jen toho všeho živý štít

aby už nezabíjeli

mou duši

svými neustávajícími

dobře míněnými ranami

měnícími se

v další a další krvavá ústa

mého zpěvu - mízy

prýštící v slova

z nejtajnější hloubi

mé touhy po navrácení tvé půle

kterou´s tu po sobě

zanechal

---