Pomatená

Kde nic není,

před branou do nitra pochopení,

Snažíš se uchopit štěstí

       (tak, že ..)

         ... trháš stíny pampelišky.                  Dnes ráno jsem natrhala

celou vázu krásných stínů,

a štěstí nechala tam v zemi,

řeklo mi, že nevyklíčí.

Semínko lásky, zasadíš do srdce

zaléváš prachem

snad nevíš, že

z prachu kvítí nekvete?                                Prach jsem a v prach se obrátím,

dlouho hledám světlo, a ne stín.

Láska se otočila zády

a změna není na dohled!

Že štěstí nenecházíš - 

to je lež. 

Když hledáš, nikdy nenajdeš.  . .

Nehledej a začni nacházet!                                             

možná začnu nacházet..

Co když nejsi stín?

Co když nejsem stín,

ale květ?

Jsi květ.