Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Tohle jsem sesmolila cca před 3 roky a dokonce to kamarádka nazpívala...
Možná to někteří už někde zaznamenaly.
Chvíle má je sama,
jen ja svoje myšlenky sdílím s krajinou.
Kráčím dál, svím tempem půlnočním,
Vnímám jen dech a barvu větru ,
pohlazen?, stpy, kroky,
Krása, já vím, já vím...
Zpívá bez ustání,
noční vítr v korunách.
Vchází do zahrad stínů,,
krokem tichým, jak ve snách.
Vzádáv stařičkým stromům, chválu těm vzácným okamžikům,
Vídám ve větvích záři tísíce hvězdých démantů.
Hledím, snad sem to já,
klidné tempo provází mě dál ,
sen to není, to já vím.
Hovořím, snem tichým jdu dál
Já vztávám, tiše vztávám
hlasům nočním naslouchám,
dívám se a cítím, že člověk není nikdy sám...
Měsíc se na mě dívá,
ke mě zklání moudrou tvář.
Já vím, vše co mám ráda teď objímá jeho zár...
Zpívá mi noční vítr,
než půjdu spát,
dává mi pohlazení
a jeho náruč umí hřát...
Vítr mi nese zprávy s dálek a dětství,
tak dám se nést,
vplouvám do říše spánku, je tolik příběhů, kolik je hvězd.
Měsíc se na mě dívá,
ke mě mě zklán? svou moudrou tvář,
já vím, vše co mám ráda teď objímá jeho zář....
Písmák