Vanutí

Zná tu píseň vykradené jaro
předčasně pohřbívá sněženky
a fouká ti vítr do vlasů
Krysař svou píseň
ze staré dřevěné píšťalky:
„Tak krásné oči máš
však prořízlá ústa.“
slyším to vanutí
mělo tam zůstat
a tím jsem si jistá
oči jak studny má
a bolavá místa
„Kdybys to nestihla,
můžeš tu zůstat…“
Tvá ruka-lodní šroub
ztracen v přístavišti
čeká na svolení
jaké dny budou příští
Navléknu šaty
jak rozevláté moře
a nořím se do dálky
v podivné diaspoře

slyším to vanutí

"My jsme jen do sebe rozpůlené srdce
jen rozpůlené srdce
jen do sebe
jsme"