Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNetopýří láska
08. 04. 2014
1
1
579
Autor
Lieskovec
Když se potkají netopýři ve vzdálené galerii nebe
a vichru,
spustí se slzy Boha,
oka uťaté padají do koše z moře.
Bouchá Val proudu historie varhany,
životu nezbývá sil, [nech si ty poznámky].
Budu myslet na ty černé mraky nad sebou
i ty černé čerty pod Tebou.
Již zřím jak Jeho hvězdy blednou.
Slova ne ne ne.
Uletím Ti jako havran do těch černých mraků,
zmizím v černých botách, i těm čertům uteču.
Až jednou přijde ten den,
jednou ta fantazie - ten svět,
až zaklepe dimenze Šest,
usnu a uschnu.
Sny. Ne ne ne.
Pavouk mě bodá do páteře jednou nohou a šťouchá krk chelicerou. Moucha mi špiní rty.
Nehnu se, ledem demence přilepen k papírové zdi,
když mi skřípe noha, když ta třetí noha chce ven, není noh k vstání,
jsem v jakési pasti.
Už ani pátá noha nejde hnout.
Tykadel se chytla láska netopýří,
nimi marně hledám
cestu
[ven]
stalaktity. Kolem je,
[kolem mně] mnoho ras zakletých
s rozdílem tím, že
nežijí.
I moje krev se brzy vytratí.