Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pouští

30. 04. 2014
1
3
567
Autor
Gollwyd

Když nevnímáš mou přítomnost

Tvá duše je vyprahlá

ústa spálená žárem

pukají, praskají

A srdce

 

Necítí nic.

 

Pojď se osvěžit ke studni

nabádá rozum

a nerozumí že

Vyschla

 

Napořád.

 

Žízníš

Uprostřed hlubiny duše

umírání, temnota

A radost se skryla

za bouřkovými mračny

ze kterých

 

Začíná pršet.

 

A ty náhle víš

že už nikdy

nikdy

nikdy

 

Nepřestane.


3 názory

Hesiona
14. 08. 2014
Dát tip

Ano, duše a srdce, to jsou dvě ošemetná slova a je těžké použít je v básni tak, jak to ještě nikdo neudělal :) Dík za sdílení tvé nálady.


mě se líbí...***T


DanielP
09. 05. 2014
Dát tip
duše a srdce už v první strofě... ohranost podle mě.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru