Vlaková autoerotika

Má touha je dnes uzavřené kupé

načichlé starými stopami milenců
a přesto mi všechno voní
jak lepkavé karamelky
Barevný vzorek sedadel prská
miliony do sebe zakleslých půlměsíců a rohlíčků

(ach jak se v podvečer noří vlasy do úst samy)

Zarývám nehty do kožešinky vzdychajícího času
koleje něžně roztahují nohy
polonaze vypadávám z okna vlaku
pleskám vítr po tvářích
tak tak klečím a nepadám
tváří a hrudí se tisknu na sklo
obloha žárlí
Nemůžu si pomoct
Mizím za víčky sopečné činnosti
Orálně laskám prsty červánkům
A všude voní kozí mléko
A motýl nadzdvihuje sukni vlčím mákům
Vydechuju do rytmu zaseklé gramofonové jehly
v písni večera: „Autoerotika romanticky zbědované kůže…“