Angina

Napuchlé mandle ve skořici
voní
a s vůní se bortí poetika bolesti
surrealistické kohoutí stopy máš na košili
průstřelná čára přes rozpočet
a někdo to na nás vždycky pozná

Ach ta slza potu na čele ňadra
i to by mohla být poezie

A abych mohla aspoň myšlenky odtrhávat od úst
(promiňte ale ptáci vždycky nosí po kapsách příbory a ešus)
Nakládám si na talíř bublinky nízkého tlaku
a pár slov jako líbání a kolena dokořán
a pak někde praskne žárovka

A tma konečně může laskat
horečnaté stavy mých zdí