chvilkový nekonečno

suť padá dolů, na mě

ze stropní díry

blbý kecy

 

v týhletý chvíli

nerozeznám světlo od tmy

modř od ryby

 

nesmyslný věty,

propojený světly

všechnou souvisí se všim

 

a dva páry očí

tiše plačících, neolajálních

mluví za mými zády

 

doušky vody, polykám je

prázdnými ústy, rychle

bez odezvy

žížním

 

dým z cigarety

vyprchávající do tmy

tiše, jen s praskáním

občasným sténáním

 

různý světy

navštívený ve snech

bere mi to dech

rychle

 

pospíchají, nevím kam

všichni

nezastaví se

nikdy

 

často přemýšlím nad vším

a temnými kouty

bloudím za tmy

 

jiný, je to úplně jiný

nevyrovná se to snění

bdění je trapný

 

předsudky, rychlý poznatky

o ničem

ležení na břiše

v písku, tiše

 

ležérní křeče

lžeš, pořád, bez studu

bez zatajování dechu

 

pomalu a přitom tak rychle

bojím se o svý cíle

budoucnost, co brzo vyprchá

 

slunce ve vlasech

držení za ruce

husí kůže na rtech

 

o to nejde, nikdy

o nic

bez pointy, bez ostudy

jen s kopretinou za ucehm

a systematickým chaosem

 

tak o co jde

nezáleží to na mě

ani na tobě

pravda leží na schodech

 

---