Tok 1337

záblesky talentu..

Zdendo, ideální je začít Šesti procházkami literárními lesy od Eca.

Není to o tom, že čtenář musí být super vzdělaný nebo tak něco, ale měl by vědět alespoň nějaké základy, aby nevyčítal romantice romantiku, akci akci, toku tok, poesii poesii a tak dále. Když uz jsme na tom literárním serveru. Kdybychom byli na serveru sdružení sušičů prádla, asi bychom probírali jiné věci, nicméně předpokládám, že pokud bys tam chtěl s někým hodnotně diskutovat, měl bys o sušení prádla něco vědět, ne jenom umět použít kolíček. To stejné tady. Číst se učí děti v první třídě. Na tom nic není. Jenže my se nebavíme o mechanické činnosti předčítání slov. 

Avízo srozumeni. Šest procházek literárními lesy. Umberto Eco. Dá se to stáhnout z netu.

Děkuji za všechny názory. Jen pro info, kůň je jediná šachová figurka kterou umím táhnout.

Jak víš, že se nesnažím porozumět? Ale to je jedno. Já měla teď nějaké blbé období a teď jsem napsala něco po více jak třech měsících, máš pravdu, zase o autistech. (Kdyžtak se můžeš podívat, teda kdybys chtěl...) A i když jsem často přihlášena na písmáku, nejsem moc aktivní. Ale v dobách, kdy tu jsem často, i aktivní, tak se většinou snažím komenty číst, protože se z toho člověk občas ledaccos dozví. A s některými lidmi ty komenty píšící, si pak třeba i o tom píšu. Ale většinou neumím nic moc rozebírat, asi na to fakt nemám. Ale děkuji Ti za odpověď.

srozumeni, jestli si vzpomínám dobře, tak jsi tu měla nějaká díla zabývající se dětmi s autismem, rozhodně si tedy nemyslím, že jsi nectlivá nebo nějaký začátečník, ale zkrátka mě vždycky překvapí, když někdo, kdo má rád život, lidi, literaturu, čte, píše, věnuje tomu čas a úsilí, pochybuje o tom, že každý text má svůj účel, že autor sleduje určitý účel, že tím účelem není vždycky to stejné, není to pro každého člověka stejné, jako to není stejné pro různé texty. Někdy to je pointa, někdy prostě jenom tok. Nemyslel jsem svůj komentář špatně, spíš to byl takový smutný povzdech. Ale ne nad tím, že někdo něco nechápe nebo něčemu nerozumí, to se nedá nikomu přikázat, ale nad tím, že se ani nesnaží, nebo že to vypadá, že nesnaží, a že to přichází od stálých čtenářů je ještě smutnější. O co jiného by nám mělo při čtení jít, než o tu maličkost, snažit se pochopit, co tím chtěl autor říci, pochopit účel textu? Všechno ostatní jde až za tím. Jenže tady jsme jak v tom klubu šachistů. Čtenáři nezvládají základy typu tah koněm, natož pak aby se od nich dalo čekat, že se budou zabývat různými taktikami a jakou obranu použít proti jakému útoku. No to je jedno. Neber si to osobně. Prostě to je smutný a mě je hrozně líto, že to tak je. A redaktor tu je vnímán jako nějaký prudič. Vždyť i kdybych k tomuhle textu napsal já nevím co, tak by to bylo každému jedno. Přečteš ty si někdy komentář kohokoliv, nemusí to být redaktor, a napíšeš mu třeba to, že ti pomohl pochopit text? Nevím, na jakou morálku si tady stěžuješ. Ostatně v povídce měsíce jsem tě nezaregistroval. To je ideální příležitost pro toho, kdo si chce promluvit s druhými o nějakém textu.

Pro STvN, který mi odpověděl na můj koment: Stývne, každý nějak začíná...Já se tedy aspoň za začátečníka stále považuji. O to víc mi pak přijde smutné, že redaktor prózy ,,pomáhá" těm nablblejším, mezi které se řadím, jen ironickou nic neříkající větou o klubu začínajících šachistů. Asi by mi víc dalo, kdybys mi pomohl víc pochopit, o co v dílku jde. I přesto, že se mi i tak stejně líbí a co se mi líbilo jsem si v tom našla. Bohužel v tom nic jiného najít neumím. Měj hezký letní večer. J

Výborné. Tímhle stylem psaný text a s touhle "hloubkou ponoru" by se dal číst velmi dlouho. Těším se na pokračování!

Já si tady někdy přijdu jako v klubu začínajících šachistů, kterým se vysvětluje, jak se táhne koněm.

Přiznám se, že tomu všemu tak úplně nerozumím, nenašla jsem žádnou pointu,třeba to ani není účel, ale některé věty se mi moc líbily. Nejvíce mě dostala sežraná pohovka od nevyžehleného prádla...***

Lakrov, smiř se s tím, že jsi literární diletant a nesnaž se porozumět beletrii.

Úvodní tři věty ve mně evokují vzpomínku na jakousi odpornou TV reklamu, ale odolávám chuti skončit se čtením a pokračuji, čehož nelituji, protože dál je v tom textu spousta krásných slovních spojení, které jej v mých očích povyšují. Zároveň si však (čím dál čtu, tím víc) uvědomuji, že smysl nebo záměr toho textu mi zůstává skrytý. Ta nejistota o čem to je, začíná zmínkou ...štěňátko nevypadá šťastně..., která po předchozí sekvenci pozitivních vjemů překvapí svou negativitou, a pokračuje ufologisticky působícím výrokem ...Zase tam jsou... nebo podivně formulovanou větou ...Desítky filmů na neexistující společné večery... Název mi k pochopení smyslu také nepomáhá.

Způsob, jakým je to napsané, je zajímavý, celkově mi ten text nedává žádný smysl.

parádní, t.

povedene