Otec

Vesel jsem na lod, TAK TADY TED BUDU BYDLET, pomyslel jsem si. Vsude kolem jsem videl ruzne harampadi, naradi, kvetinace, ale nevzdaval jsem to a sel jsem po strese porad dal. Schazel jsem po schodech a uvidl krasnou divku, zaneprázdněnou knížkou, nevnimala me, ale ja jsem si pomyslel, ze to bude moje krasna, nova spolubydlici, byl jsem moc rad! Obvykle nejsem povrchni, ale na ni me něco  proste zaujalo. Byla mlada, snad o 20 let mladni nez ja, ale…

Vstoupil jsem do lodi, bylo tam teplo, ale nikde nikdo, prazdno. Prvni co upoutalo mou pozornost byl priserny nepořádek, ale rikal jsem si, ze jsem na lodi a tady prece ziji tak trochu bohemsti lidi, kteří radeji nez poradek hoví pohodlí. Zkousel jsem najit nekoho, komu bych řekl, ze jsem konecne dorazil, ale nikoho jsem nemohl najit, krome te divky sedici na pridi. MAM JI VYRUSOVAT? JE TAK DOKONALA, ZAHLOUBANA VE SVETE FANTAZIE, CTOUCI KNIHU. ZEPTAM SE JI, CO CTE, ZKUSIM NAVAZAT KONVERZACI. Když jsem se vratil, uz tam nesedela, knizka byla polozena strankami dolu a ona byla pryc, bylo mi trosku smutno, protože jsem se tesil na komunikaci s ni, byl jsem zvedav na to, jaka vlastne je. Byla nadherna, doufal jsem, ze budeme mit spolecna temata, vzdyt ja taky rad ctu, ale to nic neznamena. Podival jsem se na prebal knihy a zjistil, ze není v jazyce, kteremu bych rozumnel, o to se slečna jevi zajimavejsi, je to cizinka!

Konecne jsem nasel majtele lodi a mohl mu rict, ze jsem tady a mam v planu tady par tydnu bydlet. Vybral jsem si pokoj a vybalil věci, mel jsem desnou chut na cigaretu, ale nebyl jsem si jist, jestli je vhodne kourit, protože jsem byl novy a nechtel jsem obyvatele otravovat dymem z cigarety, tak jsem si ji nechal zajit a sel si prohlidnout okoli doufajic, ze na ni zase narazim.  Vypadala o tolik mladsi , nez ja, ale něco me k ni tahlo…

Rano jsem se probudil, vzpomnel jsem si na to, proc jsme vlastne v Londyne - kvůli moji dceri. Chci potkat svou malou holcicku a zeptat se, jak se vlatne ma a jak se ji zilo tech 17 let co jsme se nevideli. Vypadal jsem priserne – sede vlasy dlouhe po ramena, neoholena tvar a roztrhane obelceni, takhle me prece videt nemuze, takhle se s ni nemuzu setkat, mela by me za bezdomovce, kterym vlastne opravdu jsem, ale ona to videt nemusi!

Nejdriv bych ji mel zavolat, rict ji, ze jsem blizko a chci ji videt, tak dlouho jsme oddeleni, jsem na ni opravdu zvedavy, jak vypada, jak zije, pry ma malého chlapce, dva a pul roku, rikali…

Zapalil jsem si cigaretu a zase JI zahlidnul, byla oblecena ve spinavych, roztrhnanych hadrech a natirala bok lodi, presto ji to tak slušelo, vim ze se jmenuje Ema, ale vic o ni nevim, nechtel jsem se vyptávat… Co když bude hloupa? To celou predstavu o jeji dokonalosti zbori!

V noci jsem usinal dlouho, dlouho jsem se trapil myslenkama na moji dceru, jak se asi ma a proc mi nebere telefon? Proc se mnou nechce mluvit, vzdyt prece musí vedet jak zoufale ji chci videt, nechal jsem ji aspoň 20 zmeskanych hovoru.

Konecne zavolala, konecne jsem slysel jeji hlas, znel tak cize, tak dlouho jsem ji neslysel, ale byl jsem rad,  ze se mi ozvala, uvidim ji ve čtvrtek. Co do te doby budu delat? Zkusim se spřátelit s lidmi na palube, každý vecer je slysim mluvit, smat se, divat se na film, pral bych si byt jeden z nich, ale nevim, jestli se mam rozptylovat seznamovanim s nimi, protože opustit je bude potom o to tezsi, vzdt muj hlavni cil byl videt Matru , ale…rad bych se seznamil i s Emou, porad me zajima jaka je, mel bych jit za nimi.

Vcerejsi vecer byl fajn, bavil  jsem se, pili jsme vino, presto, ze ja nepiji, dal jsem si sklenicku, uvolnil se. Ema je, chytra holka, myslim z Polska rikala, ale nechci ji poznat bliz…

Dnes konecne uvidim svoji dceru, konecne ji po tolika letech poznam, jak zije, co se s ni deje a jak vychovava svoje dite, jak se ji vlastne dari. Mam se s ni setkat dnes, kolem  pul dvanacte.  Jsem otrihany, oholeny, nove obleceni, ale myslim, ze ještě potrebuju sprchu.  Na lodi není dobra sprcha, KDE BYCH SE MOHL PORADNE UMYT? Pujdu na bazen! Zaplavu si, prijdu na jiné myslenky a navíc se poradne osprchuju! Potom konecne pujdu za ni, doufam, ze se za me nebude stydet!

Je tady, je krasna, mlada, vkusne oblecena a ja premyslim, co je to za vuni, kterou z ni citim, je tak podobna svoji matce!

Proc mi sakra rikala, ze bere drogy? Proc to všechno zničila? Nerozumim tomu, proc jsme si nemohli normalne popovídat, proc mi rikala tyhle věci! Proc mi rikala, ze je ji jedno co s ni bude, ze prece někdo se o ni postara, ze si udelala dite proto, aby se o ni někdo postaral! JE CELA PO ME A JA TO NENAVIDIM!