DOTMY

Měl by ses učit a furt se flákáš

měl by ses flákat a furt se učíš

děláš vše špatně nežli máš

takhle jen všechno poděláš

počkej až opustí tě přátelé

už nebudeš smát se vesele

budeš mít cejch hanby na těle

život nebude už jak neděle

pak všechny tvoje lásky zmizelé

tvá mysl ještě jednou probere

prášek na spaní ti pěkně zabere

a už nedostanou tě z postele

tvůj život bídný je jak nic

jen proužek dýmu z plných plic

mozek máš plný prázdných skic

tvým zaměstnáním bude nejspíš Strýc

co máš na sobě už se nenosí

pod očima kruhy jak podnosy

tady je zrcadlo, tak tohle jsi

sklo se jistě hrůzou orosí

koukni se, co máš na hlavě

duto a chaos uvnitř i vně

jak snadno uvěřit že si na dně

mluvit teď můžeš jenom skrze mě

zas ochutnal si alkohol

a je to vidět - si na mol

snad utopil si lidský světa bol

ale už ani nevíš co se děje kol

a oprátka se ti stahuje

tvá smrt už se tiše raduje

až ti špatný vánek zaduje

osud nasadí ti okuje

zdá se jako bys mě ani nevnímal

už to jasně svědčí pro tvůj zmar

snad sem si ti jenom zdál

zatímco jsi tupě spal

ale ráno ti jistě přijdu vhod

až zjistíš že si jen hloupý skot

kolem postele ti vznikl plot

a než uděláš hop, budeš trop

jen dělej si dál, co dělat chceš

jednou ale zjistíš, že nemůžeš

kamkoliv půjdeš budeš jen veš

a zašlápnou tě dřív než se hneš

tak poslouchej, když ti rada z nebe padá

na mě dej, máš ve mně kamaráda

mou radou se řiď a k nebi poletíš

svoji šanci chyť a stoupej výš a výš

vyraž dveře do tmy

vyraž dveře do tmy

vyraž dveře do tmy

dotmy, dotmy, dotmy