Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Záměna

02. 03. 2002
1
0
973
Autor
Jitran

sem tam se neco rymuje a jindy zase ne vse je jen na osobnim pojeti....

                                  pokus o návrat a dál se nevrátí,

možná jen svítání mě přijde utišit…

s možnou tou vědomostí,

že vše zůstává a přesto se mění..

až příliš krutá realita………….

Potom a pak a následně se vrátím do reálu….

 

Sněhove vločky  padají na lidi a na obličeje a na těla,

všech tech kteří o to stoji a zajimaji se o pocity nenávratně zracených chvil,

které nikdo nehledal.

Zahledeni se do duší

a poznání světa a

teskněni a ničeho nevnímáni,

a nebe mít na dosah ,rukou ho pohladit.

Utišit svou vnitřni rozevlátost a

ve tmách srazit se s milovanou bytostí.

Ničeho nikdy neproklít…………….

Po úvodnich slovech neusnout,

snažit se vnímat..

Nevnimat okolnosti.............


Démétér
19. 03. 2002
Dát tip
Neboj se spadnout do reality,vždyť může být taky příjemná, no né?Jo a po pádu přijde vždy vzestup!!!

Nuitík
02. 03. 2002
Dát tip
hezký, přijde mi to ponuréééé, ještě to umocňuje ten celkový tvar básně..ale fajn!*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru