Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Divné inzerát

19. 11. 2014
0
0
214
Autor
Adee

Já nikdy nestál vo to aby až do hvězd stál
Když jen brnk do strun sem rázem byl prázdnej sál
Já byl ten malíř co mu pod rukama utelko plátno
Kolikrát v životě sem dosáhl až dál než na dno

 
Pořad přemejšlím jak to je s životností brouka
Tak zbývá mi jen dál do oblohy se koukat
A počítat ty rány které život mi dává
Tak potichu až slyším jak roste tráva

 
To se mi občas stane že mě na tvář políbí můza
Vezmu tužku, prázdnej papír, a je z toho hrůza
To mi občas vítr do vlasů vesele fouká
A ten nahoře směje se a přes prsty kouká

Až jednou moje hodiny odbijí konec
Otočím se, zamávám a tahám za zvonec
Snad nezbude tu po mě na tom světě jenom prach
a ty moje hodiny už bijí na poplach

Ať chcete nebo né, tak já sem Matty Suuri
vykřič to tak silně až do v dálce zaduní
života si vážím a dacany nemám rád
své srdce si strážím i když ho není komu dát

 

A proto se teď dostávám do absolutní stáze
když píšu tyhle řádky je to jak počátek fáze
té fáze která změní třeba celičkej můj svět
třeba tu potkám fajn slečnu až za několik let

Né vážně nechci potkat nějakou namyšlenou babu,
kterých je tady beztak skoro plný badoo
já věřím že se toulá tady i moje princezna
kterou moc rád vyvedu z těch dračích spárů zla

Narozdíl od jiných příběhů tenhleten nemá konec
a jak to všechno skončí na to zatím není vzorec
chci s tebou a jen s tebou psát další stránky v knize
co nás ke štěstí dovede a odžene od krize..

:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru