Začátkem roku startuje druhý ročník literární soutěže Pana Nakladatele

Nakladatelství, které nemá chuť trochu pracovat, věnovat se literatuře a hledat kvalitní autory, ale jen si líně nechá naposílat materiál, je nakladatelství k ničemu a bude jen přispívat k už tak žalostné kvalitě současných titulů.

Popisu tématu, jehož se mají soutěžní povídky týkat, by mělo být věnováno víc slov než stávající tři (Nervy v čokoládě). Takhle je zadání dosti nejasné a víc se potenciální soutěžící nedozví ani z uvedené webové stránky, která jinak působí celkem solidně. Upřesnění tématu (zde na Písmáku spolu se změnou grafické úpravy) i na uvedeném webu by přilákalo víc autorů (je-li o ně zájem).

dalším faktorem je i to, že v době K.H.Máchy bylo na jednoho píšícího autora řádově více čtenářů, než je dnes. Obávám se, že brzy počet píšících překročí počet čtoucích...

Soutěže jsou rozhodně dobrá věc, ale konkurence na "malonákladovém" trhu je přeci taky svým způsobem soutěž :o) 

Zajímavá diskuse. Aleši: Mácha si vydal Máj sám nákladem 600 kusů . Půjčil si na to. Byl to komerční úspěch. Peníze se mu se ziskem vrátily. Hned se dohodl s věřitelem, že si je ještě nechá a "otočí je" na dalších dílech. Předpokládám, že distribuce byla tehdy jednodušší. 90% maloobchodu se odehrávalo v Praze a tyto knihkupce si obešel a těch pár na venkově sám obeslal.

Martina Bittnerová "doporučuje každému, aby si knihu vydal sám". Ocitne se skutečně v pozici maličkého zemědělcce, dodávajícího mléko do Kauflandu. Ačkoli v době internetu zdánlivě neexistuje dominantní postavení distribuce, tj. že prostřednictvím internetu si každý může distribuovat knihu, jak chce, ve skutečnosti je potřeba pro průnik na trh marketing. Tento marketing zahrnuje nějakou minimální absolutní částku, která se u jedné knihy a autora bez obchodního zázemí nikdy nemůže vyplatit (Například u nákladu 1000 ks by znamenal náklad na marketing 200,-Kč na kus).

Situace mezi nakladatelem, velkoobchodem a maloobchodem je ještě ztížená:

- katastrofální platební morálkou mezi nimi,

- extrémní rozpadavostí a restrukturalizací

- a podle mého i nízkou úrovní managementu a finančního řízení.

Když už vám knihu někdo vydá, ocitn se v distribuci, ba dokonce když už se prodává, nakonec jste rukojmím všech příjemců peněz před vámi a stačí, aby se až v posledním článku něco po .... u nakladatele a výsledek je nula.     

Pokud si knihu vydávám pro radost (a tak, tj. s nákladem do 500 kusů, vychází 90% všech knih na světě), má smysl, abych si ji vydal vlastním nákladem a léta ji prodával porůznu. Pokud chci ale změřit svoje kvality skutečným trhem, musím být schopen získat takového nakladatele, který zajistí mimojiné i efektivní distribuci a promotion.

 

Zajímavá diskuse. Aleši: Mácha si vydal Máj sám nákladem 600 kusů . Půjčil si na to. Byl to komerční úspěch. Peníze se mu se ziskem vrátily. Hned se dohodl s věřitelem, že si je ještě nechá a "otočí je" na dalších dílech. Předpokládám, že distribuce byla tehdy jednodušší. 90% maloobchodu se odehrávalo v Praze a tyto knihkupce si obešel a těch pár na venkově sám obeslal.

Martina Bittnerová "doporučuje každému, aby si knihu vydal sám". Ocitne se skutečně v pozici maličkého zemědělcce, dodávajícího mléko do Kauflandu. Ačkoli v době internetu zdánlivě neexistuje dominantní postavení distribuce, tj. že prostřednictvím internetu si každý může distribuovat knihu, jak chce, ve skutečnosti je potřeba pro průnik na trh marketing. Tento marketing zahrnuje nějakou minimální absolutní částku, která se u jedné knihy a autora bez obchodního zázemí nikdy nemůže vyplatit (Například u nákladu 1000 ks by znamenal náklad na marketing 200,-Kč na kus).

Situace mezi nakladatelem, velkoobchodem a maloobchodem je ještě ztížená:

- katastrofální platební morálkou mezi nimi,

- extrémní rozpadavostí a restrukturalizací

- a podle mého i nízkou úrovní managementu a finančního řízení.

Když už vám knihu někdo vydá, ocitn se v distribuci, ba dokonce když už se prodává, nakonec jste rukojmím všech příjemců peněz před vámi a stačí, aby se až v posledním článku něco po .... u nakladatele a výsledek je nula.     

Pokud si knihu vydávám pro radost (a tak, tj. s nákladem do 500 kusů, vychází 90% všech knih na světě), má smysl, abych si ji vydal vlastním nákladem a léta ji prodával porůznu. Pokud chci ale změřit svoje kvality skutečným trhem, musím být schopen získat takového nakladatele, který zajistí mimojiné i efektivní distribuci a promotion.

 

Tak jo, jsem namyšlená, nabubřelá a nevím jaká.  Je to Váš názor. Každopádně každému doporučuji, aby si knihu vydal sám. Ona ta realita není totiž tak veselá, jak vypadá. To, že tu knihu dáte dohromady, proběhnou na ní všechny ty práce (od korektury až po finální grafiku), je sice fajn, ale tím to bohužel nekončí. Co je nejdůležitější je, aby si našla čtenáře a pokud nejste nijak známí, tzn. nemáte pravidelné show v tv, tak to není tak jednoduché, jak to vypadá. A opravdu můžete hned v prvé řadě narazit, že neseženete distribuci. Protože distribuce má dnes takový vliv, jaký si těžko dokážete představit.Samozřejmě dokud mi nebyla před třemi roky vydána kniha, absolutně jsem neměla páru o tom, jak to v knižním světě funguje a musím říct, že to byl šok. Pokud chce člověk profesionálně uspět, musí k tomu profesionálně přistupovat. Samozřejmě v případě, že si chcete vydat knihu pro sebe pro radost a pro kamarády, je to úplně něco jiného.Ale domnívám se, že tato diskuse pod příspěvek o soutěži ani nepatří. Myslím si, že je to soutěž pro ty, co to chtějí zkusit, kdo nechce, je to přeci jeho svobodné rozhodnutí. A opravdu nechápu těch tisíc negativních reakcí a shluk negativních emocí, které se diskusí vinou jako tenká niť.Víte, proč je ten trh, takový jaký je? Protože lidé kolem knih nespolupracují, nekomunikují, vzájemně se napadají, nepodporují a pořád se vůči něčemu a někomu vymezují.

Četla jsem od ní Fimbul a to bylo skvělý

Promiňte, ale jak podle Vás profesionální autoři vydávají své knihy? Samozřejmě, že z 90% v tištěné podobě, až následně se dělají elektronické mutace, audioknihy apod. 

Že si dnes může knihu vydat prakticky každý je naprostá pravda, ale dostat jí do velkých distribucí, které se takové knihy ujmou, už většina z těchto autorů nedokáže. Proč, to by bylo asi na mnohem delší povídání...

My naší soutěží dáváme možnost upozornit na svou tvorbu právě tím, že získáte šanci dostat se do knihkupectví po celé ČR. Že s Vámi vzniknou rozhovory, že se o knize bude mluvit, že k ní jsou pořádané doprovodné akce. 

Takže ne, určitě se nebudeme cítit provinile za to, že jsme tuto soutěž vytvořili, jsme pyšní na úspěšný první ročník a neskutečně se těšíme na nové povídky, které už "psavci" posílají. 

A k Martině Bittnerové - je to autorka, které si nesmírně vážíme. Její knihy od nás objednávají i takové instituce, jako je historický ústav Akademie věd ČR. U čtenářů je velmi oblíbená právě díky tomu, že podává fakta srozumitelnou formou, v žádném případě všas bulvárně.

Za naši redakci Vám všem na písmáku přejeme vše nej no nového a hodně úspěchů v tvůrčím psaní. Plno dobrých nápadů především :-)

Pan Nakladatel

Zdendo, tak ty rty, to stojí za úvahu.

Mně to taky přijde jako by k nám mluvila přinejmenším Jane Austen. To je neuvěřitelné, jak si o sobě lidé celkem upřímně myslí, že mají úspěch. Přitom většina těch, kteří úspěch skutečně mají, by nic takového nikdy neřekla.

Ok, máš pravdu, Přehnal jsem to... Vše dobrý do roku 2015!

Zdendo, možná jsem to scénicky přepálil (blbej zvyk), ale v principech si za svou reakcí plně stojím - prostě: vydejte tiskem a přibližte se možnosti být profíky.... (?) 

A ne, nemáš pravdu, nic davům nekážu. Mluvi jsem adresně k Bittnerové, k jejímu "cinkání metálama" a k jejímu:

Písmak je misto, kde jsem kdysi de facto zacinala. (...) Proc si treba nevydate spolecnymi silami sbornik svých praci? Tak nejlépe date o sobe vedet.

_____________

(Neakceptovatelná - žel celkem častá) namyšlenost. Uvedl jsem prostá fakta a jména, která povznesený výrok Bittnerové svádějí do reálného kontextu.

Jsem ráda v dnešní době za každou možnost publikovat a pokud někdo umí sehnat známé osobnosti, které to podpoří a stojí jim to za tu námahu, tak je to podlě mě super. 

Každý píše s určitou nadějí, že prorazí, kdo tvrdí že ne, tak podle mě kecá :-) Každá taková soutěž je potom šance, možnost a je na nás, jestli dokážeme napsat věc, která zaujme. 

A že jsou v knížce i profíci? To jim může zazlívat jen s prominutím pitomec. Podpoří to prodej a dozví se tak o těch ostatních mnohem víc lidí. Přijde mi to chytrý. 

Alesi- asi tak a ještě si půjčil penize musel pujcit.

Alesi- asi tak a ještě si půjčil penize musel pujcit.

Egile, chapu, cokoliv co reknu, bude impulsem pro Tvou zášť vuci mne.Asi netusim, proc . Tvoje vec.Prisuzujes mi vsak neco co neni. Ale jestli Ti to dela dobre tak se treba uzer.Za sebe rikam, ze Tve vykopy nechapu a absolutne tomu nerozumim. Kazdopadne to vypovida hlavne o Tobe.Hezky Silvwstr.

trochu off topic, ale dovolil bch si upozornit, že napřiklad K.H.Mácha vydal svůj Máj taky jako "samizdat" vlastním nákladem...:o)

Martino Bittnerová, teď (v poznámce z 11:22)  mluvíš k Písnákům jako nějaká paní Nobelistka k plebejským davům. Možná sis nevšimla, že mnozí zde vydali knížky, které byly nejen nakladatelsky úspěšné (měly obrovský recenzní impakt i čtenářský ohlas), vyšlé v renomovaných nakladatelstvích, ale jsou i ceněné a oceněné - a tvoří dnes jádra určitých směrů v beletrii.

Jonáš Hájek (Ortenova cena, nominace na Magnesii literu), Tomáš Gabriel (nominace na Ortenovu Cenu), Jakub Řehák (Magnesia Litera 2012), Martin Poch (nominace na Ortenovu cenu), Ondřej Buddeus (Magnesia litera, Ortenova cena) a mnozí další, kteří svoje psaní na dlouhé roky spojili s lit.servery. (O próze nemám takový přehled, ale vím, že autoři, kteří jsou jednou nohou na lit.-serverech, uspěli i tam.).

Mluvíš teď jako namyšlený "profík" (který si nevidí na špičku nosu). To jenom verifikuje, co jsem napsal výše. měj se fajn. Vše podstatné jsem řekl.

To nebyl projev negativní energie. Pouze věcná poznámka. Nic z toho, co uvádíš (že mají tvé knihy ve fondech různé významné instituce i mnoho čtenářů), ti nemám důvod závidět, motivace mojí reakce byla jiná - i když, přiznám se, zakotvená v jistém cynsmu. A tebe jsem v reakci zmínil naprosto okrajově, reakce se týkala obecného principu.  Bohužel celkem vím, jak to chodí. A takové ty kecy o tom, že kdo publikoval knížku, je profesionální spisovatel, jsou prostě legrační. A mimo. Obzvláště v dnešní době, kdy si tu knížku může vydat už skutečně každý. V poslední ročence Nejlepších českých básních v jisté souvislosti (nechci vytrhávat) editorka přirovnává současné psaní k jedné z volnočasových aktivit. Je to výstižné. Jistým ukazatelem je stále ještě počet recenzí v zavedených lit. časopisech, potažmo překlady knihy do jiných jazyků. Vím, že publikuješ něco na způsob literatury faktu, kupř. životopisy literárních osobností (takové to zajímavé, lehce bulvární maso). Proč ne. Slyšel jsem, že to není zlé, zjevně jsi se v tom nalezla. Tak hodně štěstí a vše dobré do roku 2015!

A ještě pro všechny, Písmak je misto, kde jsem kdysi de facto zacinala.Mela jsem to tady rada. Mrzi me, kdyz vidim, jak jste tu plni zášti vuci vsobe vzajemne, misto vzajemne podporya pochopeni.Proc si treba nevydate spolecnymi silami sbornik svých praci? Tak nejlépe date o sobe vedet. Ovsem je fakt, ze vydat profesionalni knihu neni tak snadne.I distribuce ma sve pozadavky.Tak Vam vsem preju mnoho zdaru v roce pristim, hodne lasky a vzajemneho pochopeni.Martina Bittnerova

Egile, nemusis me následovat, k tomu Te nikdo nenuti. Me knihy maji ve svych knihovnach ruzne vyznamne instituce, i v běžných knihovnach jsou hojne ctene, na poslední autogramiádě za mnou prislo xy ctenarua byli velmi pozitivni.Ja si tedy nemam nac stěžovat. PS.kdybys tu samou negativni energii vlozil do neceho pozitivniho, vratilo by se Ti to v dobrem.

To je jedno, jestli to je grant nebo něco jiného. Člověk nesmí mít iluze, že tyhle věci nějak potvrzují jeho uměleckou výjimečnost. 

A co klobouček a nástroj hudební (smutně zní)? To se akceptuje, Zdendo? :-)

Janino, ono to fakt existuje?? Já se - čta tenhle příspěvek - smál a říkal si: BEZVA RECESE!!

Publikujte svou povídku TISKEM (ano, hlavně tiskem, protože kdo publikuje tiskem je přeci profík, co na tom, že ročně publikuje své knížky několik set lidí, ať už samonákladem nebo u nějakého "Pana Nakladatele") a -

"...přibližte se možnosti stát se profesionálním autorem." Ehm...

Ano, Martina Bittnerová je vskutkutku bezva profesionální autorka... Cíl vhodný následování.

Líbila se mi knížka od Petra Vurbse - A život je tu, kterou vydali. Přijde mi super, že v dnešní době někdo investuje vlastní prostředky do tisku knížek nových českých autorů a že dokážou přitahnout známe tváře, aby jejich projekty podpořili. 

Vloni jsem se přihlásila, nevyšlo to, knížku jsem četla, líbila se, hlavně povídka od Martina Maniaqua. Letos do toho jdu znova!

Sbírku „Kafe v pět“ jsem četla, je tam několik docela zajímavých povídek, na to, že jde o začínající autory. Do tramvaje fajn čtení. Tady na Písmáku by to byl takový lepší průměr. Docela mě pobavilo, že nejslabší příspěvky dodaly právě ty dvě „zavedené“ autorky (jedna sladkobolná nuda na způsob „milý deníčku“ a jedna konverzačka bez pointy). Škoda, že místo nich nedostali prostor ještě další, ne tak zavedení autoři. Člověk tu "porotu" úplně vidí :-) Jinak Pan Nakladatel je jedním z těch mladých odvážných lidí, kteří si založili nakladatelství a vydávají si své knížky sami. Proč ne. Ať se mu daří.

Tak tím líp :-) To máme občas asi všichni :-)

"Nervy v čokoládě" je samozřejmě ustálené slovní spojení. Pochází z brněnského hantecu, kde "čokoláda" nebo častěji "čokoládové kaňon" označuje onu část těla, kde záda ztrácejí své slušné jméno. Takže pokud máte někdo nervy až tam, pište.:)

Já ti rozumím, ale zdá se, že ty nechceš rozumět mně. 

Každý má možnost nám své dílo zaslat a pokud nás zaujme, pak ho vydáme.(V tuto chvíli máme ediční plán plný do poloviny roku 2016)  U povídkové knihy volíme cestu jednoho tématu, které se nám líbí, přijde nám zajímavé. Těžko bychom prohledávali všechny servery v ČR a hledali 8 báječných povídek na téma Kafe v pět, nebo Nervy v čokoládě, které někdo napsal jen tak už v minulosti. Myslím, že je to nereálné.... Naše soutěž také není soutěží pouze pro autory písmáku, ale pro každého, kdo rád píše.... Takže vybírat "jen" na písmáku není rozhodně náš cíl...

Zveřejnili jsme zde pouze informomace o možnosti zapojit se do soutěže, což je naprosto dobrovolné a stejné info o naší soutěži bylo zveřejněno na X dalších literárních serverech, webech, magazínech atd. Snad si teď už více rozumíme.

Neřekl jsem, že to neděláte dobře, říkám jen, že tady už je hotových iks dobrých povídek a že pokud se zaměřujete na mladé začínající autory, tak tu je možnost výběru a je tu možnost s těmi autory pracovat. Vyhlásit soutěž a nechat si naposílat povídky rozhodně! nespadá pod prohlášení, kde se píše něco o podpoře mladých začínajících autorů. 

Určitě :-) 

Případně další info na webu: www.pannakladatel.cz nebo na jeho

fb: https://www.facebook.com/pages/Pan-Nakladatel/709089099106246?fref=ts

Kde jsou i fotky z různých akcí spojenách jak přímo s knihou Kafe v pět, tak s dalším chodem nakladatelství. 

1. Cílová skupina není, pokud byste si přečetla knihu, která vzešla z předešlého ročníku, zjistíte, že je velmi "barevná". Různé žánry, velmi rozdílné uchopení tématu a o to právě jde.... 

2. Nene, o žádnou ustálenou frázi se nejedná. Je čistě na každém, jak téma uchopí....  

Povídky hodnotí pracovní tým Pana Nakladatele a stejně jako u loňského ročníku jednáme s několika již zavedenými autory, kteří projekt podpoří svou povídkou. V loňském roce to byla Martina Bittnerová a Kateřina Hejlová. 

Kniha je v prodeji od října 2014 a prodeje  jsou zatím skvělé. Každý výherce podepisuje licenční nakladatelskou smlouvu, takže rozhodně nikdo "neremcal". Myslím, že i je samotné úspěch překvapil. Vybírali jsme ze skoro 200 povídek. Recenze jsou běžně dostupné na internetu. Velký úspěch měl také literární podvečer Kafe v pět, který spolupořádala knihovna města Ostravy a kde z knihy četl například herec Michal Moučka, moderátorka Emma Smetana nebo zpěvačka Jana Lota. 

Děkujeme za nabídku, jdeme svou cestou a úspěch povídkové knihy Kafe v pět, která vzešla z loňské soutěže dokazuje, že děláme dobře. 

Dobrých povídek tady na Písmáku máme dost. Není nezbytně nutné psát další, aby autor dokázal to, co tady dokázal již dávno. Pokud by měl Pan nakladatel opravdu zájem dát prostor mladým, začínajícím autorům, může mě kontaktovat ;)