Zimní tvář slunce

Nevěděla jsem

kdy se naučím číst

a že to bude ze dne na den.

 

Noc

jsem přitom vynechala

vábí světlem tuláka 

když můra hledá vykoupení sluncem.

 

Stromy

ty jsou zase ve větru

jako tanečnice

co odhalují kůži do půli lýtek.

 

Teď už jen sehnat rámy pro černou 

abych včas okradla svítání.

 

Ten obraz pověsím si do průvanu.  

 

Už vidím koleje

a dokonce i to, že se lámou

a někdo

něco umírá.

---