Ad manum LV

Acta NON verba!

Ad manum LV

 

V temné noci uvězněna,

bloudí duše má.

Je tak sama, samotinká,

okolo je pouze chlad.

 

Chlad je tvůrcem všeho zla,

a zlo má duše dobře zná.

Strachlivými stíny starých stromů,

se nitra mého dotýká.

 

Samotu vnímá jak bolest tupou,

a  je stále, stále přítomna.

Kdy hořkému přílivu smutku odolá?

 

Snad duše Tvá mou prosbu vyslyší.

Odpoutej mne od zlé tmy a všech stínů,

dlouho já po Tvém pohledu hynu.

 

---