Štěstí

Štěstí je jako kniha, někde začíná a někde končí. A tak mi řekni kde, má lásko. A já přejdu všechny kapitoly a přepíšu konec, přepíšu ho. A budu psát tak dlouho, jak jen bude potřeba, a v posledních řádcích ti slíbím, že náš příběh nikdy neskončí. Jen si přeju, abychom se nemuseli loučit. Jestli je to jen trošku možné, vezmi mě za ruku a šeptej do ucha slova, která si budu pamatovat navěky, protože nikdy nevím, jestli třeba nezačne hořet a naše kniha neskončí i přes můj slib. Neovlivním déšť ani mraky a neovlivním ani oheň, jen můžu prosit, ať náš příběh nikdy neskončí a my se nemusíme loučit.