Nad ránem

Dnes nemohu spát.

Přišlo to tak nenadále
Jako večer nad ránem.

S příchutí snů 

   si vychutnávám den

Ulehám pod baldachýn hvězd.
Cítím vůni
      bylikového čaje
co jsem si odložil na noční stolek.
Snad nemohu se zplést.

Když slyším jak teče čas,
tuhne mi krev, i v kosti morek.
Není pozdě už sám sebe se ptát?

Už spím? 
Nebo snad zemřel jsem a toto je můj trest???
Ne, dyť našel jsem jednu z cest!
Byl tam ukazatel, mapa a směr!

V krocích hledám pokoru
a v chůzi zase klid
Pod nohama stáčí se 
jako had ten černý tér

Snad najdu sama sebe
   a snad pak,
       bude už život fér