Chci psát

Vím, že nic nevím,
poezie je krásně složitá,
jen štestí, že není přežitá,
vládne kouzlem svým,

Každý nový pojem,
vzbudí dvě další otázky,
dnes lituji školní docházky,
až teď dělá dojem,

Stále ty verše nechápu,
co říká se jim volné,
v nich slova všemu svolné,
chaotické kapky v okapu,

Prší, netříděné, padají,
nebo mi to jen uniká,
vždyť rým, ten přece vyniká,
obnažený či potají,

Je to moje malost,
stereotyp, mrtvá fantazie,
jen čistá ruka ruku myje,
však chybí mi znalost,

Ale život krátký není,
a vývoj konce nemá,
snad má ruka němá,
snad i ona jednou zazní.