Sny v dnešní době

Mé sny pošlapala realita. Zadupala je povrchně do země, šklebíc se a kouříc dýmku sprostoty. Mé srdce krvácelo, avšak nebylo návratu. Vzal jsem svou krev, srdce i sny a vše zahodil do kanálu dnešní civilizace. Tak jako všichni ostatní v řadách. Není nezbyt. Krvácejíc bez duše dál kráčím krokem otroka moderní civilizace za našimi pány s tlustými panděry a špinavými prachy za nehty. Stačilo by jen trochu z jejich kořisti jednomu člověku a svět by se změnil v lepší místo. Mé sny však plavou mezi ostatky lidí, kteří se vzdali raději života než snů. Měl jsem taky, avšak příliš sláb, nakažen nadějí jako sžíravým morem. Příliš sláb. Snad jednou, až budu na pokraji sil a života, si vzpomenu na zahozené touhy a naposledy zalituji zmařených dní.