MOČÁL

překlad/přepracování/vlastní tvorba ... jedné dramatické písně (dovedu si to představit jako např. muzikál)

není celé jen úryvky

On:

Dějství před močálem

 

Vzdech léta s mým návratem

Takto patnáckrát, co jsem tu byl naposled

Potopen v husté mlze, ztrácející mou stezku

Toužebně očekávající první raní paprsky

 

Obnošený z toho, co může být věk

Stále klidný, s myslí v míru

Měl bych být úspěšný nebo padnout, vytěsnit minulost

Chyba okamžiku vzala za své

 

Byl jsem uhoněn, zbaven víry

Nesoucí masku smrti v den narození

Ruce Boha sešlé a tenké

Chladná péče a pak nic

Byl jsem zachráněn před pohromou, velezradou

Vypálené znamení horečnatou krví

Bezbožný nápad, úzký průsmyk

 

Bridge.:

Planoucí dotek svíjí se ve žhavém popelu

Vlhké bahno hoří v mých očích

Všechny tváře se odvrátily

A vysmívají se mé demisi

 

Ref.: ------

 

Vyvrženec s dogmaty

Vypálený, ubitý, zmizel jsem z místa narození

Žadné slitování mi na mé cestě nepomůže

V padajícím dešti není nic jak bylo

 

Přísahy v popelu

Přitisknu se k nikomu

Uzavřený, nevraživý, vzhlédnu k močálu

 

Močál:

Vše se třese zvoláním mého jména

Když se se mnou poneseš, budeš se mě bát

 

On:

Není žádného odpuštění pro žádného z vás až na jednu

Rozptyl mlhu

Ona je důvod proč jsem přišel

 

Ona je dešťové kapky nad hořící hranicí

Bodlák v mých dlaní

Cení ctnosti

Zřídlo nevinnosti

 

Povstal jsem kvapně se deroucí močálem

Tady je to, vody se hýbají

A v dálce toto vše bylo ztraceno

 

Močál:

Když se s mnou poneseš, budeš se mě bát

Nikdy bys mne nepustil ke společné zhoubě...

 

Dějství hrad

 

Ona:

Ach, takový krásný den, a já uvězněna jsem

Na jednu stranu výhled z hradu, na druhou vyčleněna z davu

Již nemá smysl odlišovat sen

 

Přízrak ji provází po hradě..

 

Ona:

Ach, jak spletité chodby! A kolik komnat!

Jak bych se tu vyznala kdybych tu bydlela?

 

Přízrak:

Haha ale toť tvůj hrad! Cožpak nevznáš se v něm?

Marně bloudíš sem a tam?

Z bezradnosti prohlížíš si obrazy v chodbě

Tolik komnat , kterés ještě nikdy neviděla!

Toť otázka - najdeš, budeš-li bloudit nebo hledat

Máš strach z oněch komnat zastrčených?

Jednu radu já ti dám - z bludiště labyrint se musí stát!

 

Ona:

Vskutku jsem tušila, že komnaty existují.

Mívám někdy strach, ale objevitel jsem přece, když naskytne se pod rukou klika

 

Přízrak:

Doopravdy? Řekni mi něco o tom..

 

Ona:

Dostala jsem strach, ale přece z nich ještě neunikla!

Vždyť bavím se tu s tebou.

Jakmile jsem se dozvěděla, že vede z nich další chodba...

Moje mysl byla již vskutku někdy pomatena

 

Přízrak:

A nebereš si světlo s sebou?

 

Ona:

Mám jen slabou jiskru kterou držím v srdci

Nesmím zapomínat na dobré skutky

Ale pak ohlédnu se za sebe-

temný obraz, šedý rám, ať se hnu tam nebo tam!

Budu muset hrad zdobit svými barvami

Zaplním je obrazy

 

Přízrak:

Nezbývá ti než ve své hlavě hledat krajinu..

On zatím hledá v krajině hlavu..

 

Ona:

Ten, o kterém přinášíš mi zprávy,

Je jako já a nebo jiný?

 

---