Život je svině

V zimě, když sněhu padá málo nebo dost,

což je ti po radost nebo máš zlost,

říkám si tak nějak rutinně:

pamatuj, hochu, že "život je svině",

Na jaře zas, když všechno už kvete,

a dobrá nálada se do všeho motá a plete,

opakuji si, tenkrát už povinně:

nezapomeň, hochu, že "život je svině",

V létě jdu po zahradě jenom tak,

abych zahnal osudu silný tlak,

na staré úsloví vzpomínám nevinně,

pamatuj, hochu, že "život je svině",

Na podzim, tam je to zřejmé natolik,

že člověk nemusí být Koukolík,

aby pochopil naprosto zřetelně, plynně,

"že život je, hochu můj, ano, je svině."