Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMorgiana
26. 03. 2002
5
0
944
Autor
Santiago
Text na poměrně známou melodii, buhožel si nepamatuji autora. Zařadil bych to do kategorie Text k písni, ale tu čte hrozně málo lidí, tak jse to (malý podvod) zařadil sem. Asi v tom nebude velký rozdíl, ale co kdyby.
Krásný
a krátký konečností
jsou tvoje rána,
když zpíváš lálalála.
Za smích,
lehkej jak padlej sníh
jsi přikována
a zpíváš lálalála.
Jednou,
utopíš svůj vlastní stín
jak Morgiana
zazpíváš lálalála.
Sednou,
si do svých maličkostí,
bizoní stáda
zní v uších lálalála.
Nuitík: jsem jak Louka z Kolji:). Ne, to ne, o něco mladší, bez Kolji a bez vousů...:)
Santiago: A já zrovna myslel na rozkvetlou louku a takhle to hned schytám.... To je ten Freud no, obecný povědomí:)))
Nuitík!!!!:)
A jo, pardon:)
snad proto, že si nebyla zas tak daleko od pravdy a jak jsem to chtěl zamaskovat tak mě to zmátlo:)
to se pozná, to nezakamufluješ :o)
někdy se spletu, ale většinou se trefím...málokdo zrovika má jiné myšlenky.chi chííí...měj se fajn, rozkvetlá louko