ukolébavka pro vymahače snů

píšu ti ze svého příběhu

amazonského kmene kamajura

řeky s křišťálovým rubem

do něhož všechno dál zapadá

a vrací se obrácené

v celonoční zaříkání aritany

proto pochopila jsem na okamžik smrt

a její strach  oběšený v nejvyšší zvonici hradu

princip labyrintu,  rozpínavost jeho nábřeží

zvuk cihel vynesených ze středověkých plic

a tak v minulém čase nelze věřit ani městu

přesto si z jeho nepřebraných vrstev

vytahuji svou vyhořelou hvězdu

a myslím na její světlo

ještě viditelné z tvé planety