Z lásky

Našel jsem ženu, krásnou jak nebe,

 bohužel nemám ji, teď vedle sebe.

 Chtěl bych, ji obejmou, pohladit vlasy,

 oči má modré a dlouhé řasy.

 

 Slzy mám v očích, nechci to skrývat,

 strašně mi chybíš, chtěl bych tě líbat.

 V hlavě mám otázky, zda budeme spolu,

 chtěl bych s ní usedat, k jednomu stolu.

 

 Poznal jsem spoustu žen, však s žádnou štěstí,

 pro tuhle zemřel bych, mé srdce to věstí.

 Mám pocit samoty, jen na chvíli se vzdálí,

 když jsem s ní, vznáším se, k modravé dáli.

 

 Jméno má krásné, tvář ještě krásnější

 a její objetí, mou duši konejší.

 Osud a minulost, staví mi překážky,

 nechci být bez ní, nechci být bez lásky.

 

 Strašně mi chybíš, slzám se nebráním,

 bez tebe nelze žít, to je mým poznáním.

 znám Tě jen beruško, maličkou chvíli,

 však láska má k tobě každý den sílí.

 

 Nebyl jsem nikdy, tak hluboce zasažen,

 i když jak zmínil jsem, poznal jsem spousty žen.

 Jediná Ty umíš, být mojí múzou,

 jen kvůli tobě, třesu se hrůzou.

 

 Mám velkou obavu, abych vše nezkazil,

 snad bude síly dost, abych vše napravil.

 Napravil minulost, odčinil chyby,

 aby tu nezbyly, po mě jen sliby.

 

 Nemám tři oříšky, přesto se vším se poperu,

 chci tvoji lásku, věrnost a důvěru.

 Nerada slyšíš, jak moc jsi úžasná,

 svítíš mi na cestu, jak hvězda přejasná.

 

 Jsi moje slunce, jsi moje naděje,

 Tvůj něžný polibek, u srdce zahřeje.

 Držíš si odstup, od mojí lásky,

 nerad to přiznávám, mám s toho vrásky.

 

 Nikdy bych nevěřil, jak samota bolí,

 snad všechno ustojím, za to, to stojí.

 Ty i já máme snad, společnou vizi,

snad spolu zvládneme, kdejakou krizi.

 

 Strašně Ti věřím, že o mě stojíš,

 že nejsem lhostejný, že i o mě se bojíš.

 Netušíš vůbec, jakou pro mě máš cenu,

 jsi pro mě jediná, já chci Tě za ženu.

 

 Třeba i jednou, potomci budou,

 náš život nebude, naplněn nudou.

 S Tebou chci zestárnout, Tebe chci chránit,

 štěstím Tě zahrnout, přestaň se bránit.

 

 Jak jsi snad poznala, jsem trochu jiný,

 co píšu zde, dokážu, Ti svými činy.

 Minulost vyřeším, utkám se s drakem,

 Julii pokořím, jak David prakem.

 

 Ty sladce spinkáš, já slova tu skládám,

 svou lásku k Tobě, tím najevo dávám.

 Je to mé vyznání, jen pravda čistá,

 jsi moje jediná, tím si buď jistá.

---