Stáda

 

Svět,

přeplněný jak pytel blech,

raz, dva, tři, čtyři, pět,

a další miliardy,

co neví, co chtěj.

 

No to snad ne!

co se to děje v těch lidech?!

co mají za problém,

co jim ničí duši?

Snad nevidí? a jenom zkouší...

tohle ano, či ne,

kdo poradí jim odpověď?

 

A náhle svině křičí z davu,

řekni tohle, jen já mám pravdu,

Hloupý pak napne uši,

co slyší, hned vychází mu z pusy.

 

A všichni kolem přikyvují,

jak stádo ovcí ovládané sviní.

 

V tom vstoupí do stáda černá ovce,

mezi hloupými si říká co chce,

napravo tohle, vlevo zase to,

aby se to popletlo.

 

S úsměvem mezi všemi lži,

prochází lhář až ke svini,

a stádo už vedou dva,

smíchy pukají z toho zla.

Přidává se k nim i sobec, egoista,

rasista i fašista,

a ve stádě náhle vládne chaos,

hloupý se totiž nechaj tahat za nos.

 

Však opodál od stáda odtržení,

pár hodných sou armádu zbrojí.

mezi nimi i chytří a šťastní,

každý z nich má mozek vlastní.

Víru hlavně uvnitř sebe,

když moudří svolaj bohy z nebe.

 

Pak dali hlavy dohromady,

aby svini strhli z vlády,

a naučili stádo mluvit,

jak používat řeč se slovy,

a postavit se za svůj názor,

aby ze Světa nezbyl jen hloupých tábor.

 

---