Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMaska
02. 04. 2002
2
0
590
Autor
Deith
Obemyká můj pas a bráni dechu.
Maska z myšlenek vyslizlého korýše,
maska z pocitů tvrzeného plechu.
Byť zločin nespáchal jsem. Trestám. Sebe.
Za činy vylétnuvší z řady. Za opovážlivost zpěvu.
Že z hlasu mého jiným pod čepicí zebe,
dostávám co seju zpátky. V opovržení a hněvu.
Čekal jsem smích a dostalo se mi trestu,
že já sám pro sebe svou hru nepochopil,
zaklínám maskou už uraženou cestu,
bojím se bych hloubš se nepotopil.
Rozmarnou úzkost mi chystá vlastní duše,
já totiž ještě věřím na na zrcadla.
Srdce mi dětsky vedle dospělého kluše,
supí a modlí se by opona už spadla.
Tedy bbarde, ne ze by si asi nemel v principu pravdu. ALE. Mne se archaismy libi (k Wolandovi, ja si to zkousel rict taky a nejak mi to srdce netrha...), co se ti nelibi na duse, kluse... no dobre, kdyz to rikas ty, asi to bude pravda. ALE kde mam prosimte sebe-tebe ??? A tu posledni vetu jsi psal z milosti, co ? ;-))))))
ještě trochu víc si hrát s formou... víc a VÍC :)
radši se vyhni slovům by, bych nebo hloubš a podobným archaismům. taky rýmy duše-kluše a sebe-tebe jsou slabší, co se týče nápaditosti.
ale je to lepší...
Za prvni dve sloky tip. Pakto trochu pada - treba to s tim "bych hloubs se" jsem si zkusil rict nahlas a prislo mi to strasny...