Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Divná

05. 04. 2002

942

Autor

šroubek

Jaké to je být jiný vím, a snad proto doufám, že se lidé změní, a že pochopí možná je to omyl a já se plácám kdo jsem a co tu vůbec chci a jak hrozně bývá svevrahům, když vědí kolik lidí bude plakat, ale oni přesto musí. Tak bývá mě, teda skoro, když vím, jak to dopadne

A přesto padám zas a zas

a nevíly jsou moji soudci

a dnové jež

zjevily se mi podezřele

ptají se, zda jsem prostřela

a já mám jenom prázdné dlaně.

Jen jako moře věčnou duši mám,

a nevěřili byste moc,

jak moře šeptá o pomoc,

jak křičí, pláče, burácí,

když o skálu ta jeho pěna

si bíle popláče

jsa rozdrcena.

Možná, že bych smazal prolog - neříká mnoho a ta chyba se sebevrahy příliš přitahuje pozornost... Dílko se mi líbí, ale... proč musí být všude nějaké ale? ale veršík: a nevěřili byste moc, jak moře šeptá o pomoc, mi tam moc nesedí...asi bych nenutil dovnitř ten rým... ale jinak skrz mě plouvá jako matné vlnky na pobřeží... :o)