Cesta srdce

Jak těžké to je, když po něčem toužíte, soustředíte se na to, chcete to moc a čim víc toužíte, čim víc chcete, tím víc se vám to vzdaluje. Nechci se krotit, nechci uzavírat své srdce, nechci své city nedávat najevo, nechci hrát hry. Řídim se tím, že když mám něco na srdci, tak to udělám. Vždy jsem preferovala cit před rozumem, vždy jsem se řídila srdcem, i když mě to bezesporu často dostalo do nesnází, taková jsem já. Možná se s takovou daleko nedojde, ale což, jsem hrdá na to, že se řídim citem. Když budeme konkrétnější, do lásky jsem vždy dávala srdce, ať už partnerské, kamarádské, či jiné. Poddávam se tomu, co mi radí city, i když rozum říká, že to nedopadne dobře. Spálila jsem se hodněkrát, ale pořád mi přijde lepší, dát na své city. Jsou tu lidé, který preferují jiné hodnoty, jakože lepší rozum než cit, ale s tím já se nemohu ztotožnit. Nicméně, srdce na dlani vám každej podupe, odplivne si, znám pár hodně citlivých jedinců, ale většina z nich je na práškách nebo k tomu nemají daleko. Takže asi tak, výběr je na nás, jestli si zvolíme snadnou nebo složitou cestu, tu snadnou vidím jako rozum, tu složitou jako cestu srdce.