Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se15:04
Autor
Maty182
Když se zadíváš přes okno a vidíš město,
Na které jsi zvyklý od dětství
A najednou ti připadá vše tak neznámé, že
Dostaneš strach o všechny své blízké a o svou lásku.
Je to jeden z těch parných dní, kdy neprší,
Ale v dálce slyšíš bouřku.
Napiješ se ze šálku s italskou kávou, kterou máš tak rád
A budeš myslet na svého otce, na to, co udělal dobře a co špatně,
Protože tyhle dny jsou stvořeny ke snění o řeckých ostrovech
A brazilském jazzu.
3 názory
První sloka vzbudí očekávání, skoro až déjà vu, pak se to tak nějak rozplyne ve všednosti... možná jedinečné všednosti přítomného okamžiku
Maty, celkem pěkná báseň s více vrstvami obsahu...textík o obavách, vzpomínkách, i o počasí :-)
nepoužívej moc písmeno a, pokud to není vysloveně nutné...slovo láska bych také přehodnotila...
vše ostatní ti píšu do soukr.zprávy :-)
Pro začátek tip