Na krok od popínavej ruže

Někdy se ale podzim zblázní . V těhle dnech se mi jeden za druhým rozevírají pupeny na jednom tmavočerveném pěnišníku , který asi zapomíná , že má kvést v květnu. Někdy už není spoleh ani na tu přírodu . Tip.

Jiřina, ahooooj!

***********

pekne ste mi,ďakujem vám Luboš, Irča, Kájo, agátka a Jarko

Vždycky chceme všeho pěkného o kousek víc.

za něčím natahuju ruce * :)

Kdo se živí dietou skromnosti, má podživený život. Já už vím.   Věkem mi život požitky tloustne. Trochu pozdě, ale alespoň.

Ten konec (zejména,) máš excelentní.

Také jsem ledacos /mně milého/ ve tvé básni objevila:-)

Nějak jsem při poslechu došel jen ke sněženkám a myslel si, že tady tvoje báseň končí. A líbila se mi. Ale potom jsem ještě objevil ten poslední řádek a páči sa mi ještě o chlup viac.