Věnování

Za mdlého svitu scházím pěšinou

  cestou pod třešňový sad

dolů v zákrutu řeky

  kde uléhám v trávě rád

V hukotu plynoucích vod

  a vůni stromů svátečního šatu

hledám svoji hvězdu

  vzdálenou stojeden světelný rok

za souvězdím Orion

                          v propasti času

napohled drobnou

  však               nad  dvacet Sluncí vydávající jasu.

Nevzdám se své vlastní víry,

  ač tělo vydat se za Tebou mi brání

...  hvězdičko Siri