Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jirka

26. 04. 2002
7
0
2251
Autor
Igor

 

Jirka

            

 

 

Zde musím dát prostor Jirkovi. Jirka byl notorický sebevrah. Sebevraždil se vždy a výhradně demonstrativně a to pořezáním na předloktích. Doma žil jenom s matkou, která mu zakazovala brát léky a tak Jirka pobýval většinu svého života v ústavech. Pokud se týče jeho diagnózy, byl Jirka po celý čas v těžké depresi. Já jsem sice také trpěl depresí, ale to, co jsem viděl u Jirky bylo neuvěřitelné. V ústavu byl už pátý měsíc v jednom kuse a jeho deprese nepovolovala. Nedokázal se vzchopit na žádnou jinou činnost, než jenom ležet, balit cigarety a kouřit. Když dokouřil, vrátil se do pokoje a bezvládně sebou praštil o postel. Pak v této poloze setrval snad celou hodinu, pak se zvedl, ubalil a kouřil. Když jsem ho viděl, přemýšlel jsem o tom, že je Jirka vlastně už dávno mrtvý a to co tady provádí s tím kouřením, je už jenom takový nějaký posmrtný rituál. Byl to bručoun doslova a do písmene. Když jsem mu něco řekl nebo se ho na něco zeptal, nikdy ani v nejmenším nereagoval. Nehnul ani brvou. Choval se podobně jako Petr, o kterém napíšu později.

 

O Jirkovi jsem toho vlastně moc nezjistil. Vím jenom, že v jednom kuse chodil za sestřičkami, že je mu příšerně špatně. Dostával vydatně léků, ale hlavně sedativ, aby nemyslel zase na sebevraždu. Někdy  navečer se Jirka zvedl z postele a říkal něco v tom smyslu, že chce koupit od Vlastimila pistoli. Potom ho s tímto přáním obtěžoval dost často. Bylo strašně smutné a depresívní ho pozorovat. Ještě v zimě si koupil běžky a sršel elánem, potom se v něm něco zlomilo a nebyl schopen pomalu ani pohybu.

 

Jirka byl rozvedený. Žena ho nechala na holičkách, když to nejméně potřeboval. A tak za ním nechodil na návštěvu nikdo. Jirka byl ztělesněním deprese samé. Už jenom jeho krhavý pohled a zarostlá tvář mluvily za všechno. Už jenom jeho bytí, jeho existence mi neuvěřitelně zhoršovaly můj stav a bořil jsem se stále více do neštěstí. Při našich večerních rozmluvách na pokoji byl Jirka schopen vydat ze sebe jenom něco jako skřeky. Potom jsem Jirku zase a zase potkával při svých dalších pobytech v ústavech a nemocnicích.

 


Bernadeta
20. 05. 2002
Dát tip
***

Igor
10. 05. 2002
Dát tip
Je to dílko osobní(Jirka) a vlastnoduševně odžité.Zdravím!!!

Igor
10. 05. 2002
Dát tip
Je to dílko osobní(Jirka) a vlastnoduševně odžité.Zdravím!!!

Radost
09. 05. 2002
Dát tip
zpočátku to působí jako dost nejapný pokus o nějaký text, a pak se najednou rozjede a pěkně s člověkem zacvičí. Intenzita a síla vyplývá z autentičnosti a zároveň tématu, který se mě zřejmě (už zase) dotýká tip

clovrdka
08. 05. 2002
Dát tip
co dodat? asi nic... :-)

Krel
08. 05. 2002
Dát tip
do klubu...

Amanda
08. 05. 2002
Dát tip
zvlastni... mrazive smutne...

Blaznivkaaa
08. 05. 2002
Dát tip
Je to dílko osobní nebo psaný jen tak? Asi osobní co? Působí to na mě...hodně!*

Hlubší kritiku, to teda asi nezvládnu, ale je to napsaný dobře... autenticky... to je důležitý. Jenom se mi nelíbí začátek a konec, ty dvě věty bych úplně vypustila, připomínají školní slohovku a text se obejde bez nich. Zvlášť ta první mi z textu vyloženě trčí... Jinak bez poznámek, bez výhrad... a myslím, že se na tvoje dílka podívám, je to první věc co od tebe čtu a dost mě chytla. *

Deltex
26. 04. 2002
Dát tip
Nebudu hodnotit gramatiku a chyby ve zpracování, ale obsah a význam je dokonalý:o)

inkvizitor
26. 04. 2002
Dát tip
silný kafe, ale vím o čem mluvíš; taky jsem pobyl, ale nenapadlo by mě o tom psát. a ani nebudu, jiný to uměj líp. TIP

Cirilla
26. 04. 2002
Dát tip
jojo, umíš*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru