Život

Světlo již z oken do tmy ven svítí
jako když dítě otevře oči
a pohled chytá se do mlh a sítí
okamžik začíná a jiný končí.

Nevím, zda ráno je či přišla noc
pošmourné ulice omývá déšť
cosi však nad námi ztrácí svou moc
a my jsme nazí jak pravda a lež.

Zlomená růže jsem jako stín padlý
Ikaros bez křídel, jenž cítí pád
polibek dostávám čekáním zvadlý
na rty co v mlčení odívám rád.

A pak se pohne zas ručička hodinek
uběhne minuta jen kolem nás
přítomnost tvoří se ze snů a vzpomínek
život je vteřina pláče a krás.